- 1.1.2026
Bezpečnostní prostředí v Evropě se v posledních letech zásadně proměnilo a s ním i pohled na obranu České republiky. Náčelník Generálního štábu AČR upozorňuje, že hlavní hrozbou je dnes agresivní chování Ruska a reálné riziko rozsáhlejšího konfliktu. Odpovědí musí být nejen připravená armáda, ale také důsledná modernizace a úzká spolupráce se spojenci v rámci NATO.
Proměna bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu ukázala, že stabilita v Evropě není samozřejmostí. Konflikt, který se odehrává relativně blízko hranic České republiky, znovu otevřel otázky kolektivní obrany, odstrašení a schopnosti států reagovat na vysoce intenzivní vojenské hrozby. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky je právě agresivní politika Ruska dnes nejvýznamnějším bezpečnostním rizikem pro celý euroatlantický prostor.
Současná situace podle něj vyžaduje realistický pohled na možnosti i limity obrany. Nejde o vytváření atmosféry strachu, ale o otevřené pojmenování hrozeb a systematickou práci na jejich odstrašení. „Musíme dělat všechno pro to, aby k žádnému konfliktu nedošlo,“ zaznívá v rozhovoru s důrazem na prevenci a připravenost. Odstrašení přitom není jednorázovým opatřením, ale dlouhodobým procesem, který stojí na věrohodných schopnostech ozbrojených sil a jasné alianční solidaritě.
Významnou roli v tomto systému hraje NATO, jehož součástí je i Armáda České republiky. Kolektivní obrana není pouze politickým závazkem, ale praktickým rámcem pro plánování, výcvik i výstavbu schopností. Právě schopnost sladit národní obranné plány s aliančními scénáři je jedním z klíčových předpokladů účinného odstrašení. Česká armáda proto dlouhodobě směřuje své kroky tak, aby byla plně interoperabilní se spojenci a schopná zapojit se do společné obrany bez časových prodlev.
Na tento přístup navazuje i probíhající modernizace Armády České republiky. Podle generála Řehky není modernizace samoúčelným nahrazováním techniky, ale nutnou reakcí na změnu charakteru konfliktů. Důraz je kladen na schopnosti, které mají rozhodující význam v případě vysoce intenzivního boje – od velení a řízení přes manévrové síly až po protivzdušnou obranu. Právě ochrana vzdušného prostoru patří mezi oblasti, které jsou v současné bezpečnostní realitě stále důležitější.
„Musíme budovat armádu, která bude schopná obstát v reálném konfliktu, ne jen na papíře,“ upozorňuje náčelník Generálního štábu. To znamená nejen moderní techniku, ale také odpovídající strukturu sil, připravený personál a schopnost rychle reagovat na vývoj situace. Výstavba armády se proto stále více opírá o dlouhodobé plánování a úzkou koordinaci se spojenci.
Význam těchto kroků přesahuje samotnou armádu. Silná a moderní Armáda České republiky je jedním ze základních pilířů bezpečnosti státu a zároveň důležitým signálem směrem navenek. Věrohodné obranné schopnosti snižují riziko, že by se Česká republika stala cílem nátlaku nebo agrese, a přispívají k celkové stabilitě regionu střední Evropy.
Změněná geopolitická realita tak klade zvýšené nároky nejen na ozbrojené síly, ale i na politické rozhodování a dlouhodobou shodu na otázkách obrany. Jak vyplývá z pohledu náčelníka Generálního štábu AČR, klíčem k bezpečnosti není hledání rychlých řešení, ale systematická práce na odstrašení, modernizaci a spolupráci se spojenci. Právě tyto kroky zajišťují, že Česká republika zůstane připravenou a spolehlivou součástí kolektivní obrany.
