- 8.9.2025
Bitva o Dukelský průsmyk patří k největším a nejtěžším vojenským střetům, které československé jednotky za druhé světové války absolvovaly. Od září do října 1944 se zde v drsném horském terénu Karpatského pohoří střetla vojska Rudé armády a 1. československého armádního sboru s německými jednotkami. Cílem bylo otevřít cestu přes Slovensko k povstalcům Slovenského národního povstání. Přestože se tento záměr nepodařilo naplnit, bitva se stala symbolem obětí a statečnosti československých vojáků.
Na podzim 1944 již byla situace na východní frontě ve znamení ústupu německých vojsk. V srpnu vypuklo Slovenské národní povstání, které však čelilo silným německým protiútokům. Pro jeho podporu rozhodlo velení Rudé armády o zahájení karpatsko-dukelské operace. Cílem bylo proniknout přes severovýchodní Slovensko a propojit se s povstalci. Do akce byl nasazen i 1. československý armádní sbor pod velením generála Ludvíka Svobody, posílený o více než 16 000 mužů.
Operace začala 8. září 1944 mohutnou dělostřeleckou přípravou a útokem Rudé armády směrem k Dukelskému průsmyku. Už první dny ukázaly, že půjde o mimořádně těžké střetnutí. Německé jednotky Wehrmachtu a Waffen-SS zde vybudovaly hluboce členěnou obranu s pevnostními postaveními, minovými poli a silnou palebnou podporou.
Bojovalo se v horském terénu, v hustých lesích i na otevřených svazích. Každý metr půdy byl vykoupen vysokými ztrátami. Českoslovenští vojáci prošli krvavými křty ohněm například u obce Krosno, v bojích o kótu 534 či při dobývání Hyrowé hory. Velké těžkosti způsobovala i nepřízeň počasí – mlha, déšť a podzimní bláto.
Nejtěžší boje o samotný Dukelský průsmyk probíhaly 6. října 1944, kdy se československým a sovětským jednotkám podařilo definitivně prorazit německou obranu a vstoupit na území Československa. Avšak očekávané rychlé spojení s povstalci se již nepodařilo – povstání na Slovensku bylo mezitím tvrdě potlačeno.
Bitva o Dukelský průsmyk trvala více než 50 dní. Ztráty byly obrovské: československý armádní sbor přišel o více než 6 500 mužů (padlých, raněných a nezvěstných), sovětská vojska ztratila přes 80 000 mužů. Německé ztráty se odhadují na přibližně 52 000 vojáků.
Přestože se nepodařilo splnit hlavní cíl – pomoci Slovenskému národnímu povstání – bitva otevřela cestu k postupnému osvobozování východního Slovenska a později celého Československa. Stala se také důkazem odhodlání československých vojáků bojovat za svobodu vlasti po boku spojenců.
Bitva o Dukelský průsmyk je dodnes připomínána jako jeden z nejvýznamnějších momentů československého protifašistického odboje. V oblasti se nachází rozsáhlý památník na Dukle s vojenským hřbitovem, kde odpočívají tisíce padlých vojáků. Každoročně se zde konají pietní akty za účasti zástupců Armády České republiky, slovenských ozbrojených sil a zahraničních delegací.
Dukelský průsmyk není jen symbolem vojenské historie, ale i připomínkou ceny, kterou naše země zaplatila za svobodu. Statečnost československých vojáků, kteří po boku spojenců bojovali v extrémně těžkých podmínkách, zůstává inspirací i pro současné generace příslušníků Armády České republiky.
Zdroj fotografií: ČTK
