- 13.9.2025
Operace Wolfram patří k méně známým, avšak mimořádně významným kapitolám činnosti československých parašutistů vyslaných z Velké Británie do okupovaného Československa. Jejím cílem byla podpora domácího odboje, organizace partyzánské a diverzní činnosti, sabotáže a zpravodajské spojení s exilovým velením v Londýně. Přestože se mise potýkala s dramatickými komplikacemi, zanechala trvalý odkaz statečnosti a odhodlání.
Výsadek tvořilo šest příslušníků československé zahraniční armády:
kpt. Josef Otisk – velitel,
rt. Josef Bierský,
rt. Josef Černota,
rt. Vladimír Řezníček,
rt. Karel Svoboda – radiotelegrafista,
četař Robert Matula – přijímací důstojník.
Do akce si nesli jedinou radiostanici s krycím názvem Olga, která měla být klíčovým prostředkem spojení s Londýnem.
Skupina byla vysazena v noci z 13. na 14. září 1944. Cílem měla být Lysá hora, avšak kvůli navigačním potížím dopadli parašutisté do prostoru Nytrová–Kotly u Morávky v Beskydech.
"Je právě 19:30 zavírají se vstupní dveře letadla page Halifax, motory řinčí a nabíráme výšku a určený kurs k domovu. Prolétáme nad Jaderským mořem a nad Jugoslávií shazuje osádka letadla zásobníky určené Titovým partyzánům a pokračujeme v letu nad Maďarskem a stejně i Slovenskem, kde nás vítá intenzivní protiletecká palba. Několikrát jsem obkroužili prostor Beskyd, ale navigátor nám říká že nemůže najít přesě prostor našeho vysazení.... Budeme skákat.... Zůstal jsem viset na stromě. Na mých náramkových hodinkách byl čas 23:48. Bylo 13 září 1944."
takhle ve zkratce vzpomínal na vysazení jeden ze členů paravýsadku Wolfram Josef Černota.
Samotný seskok provázely vážné komplikace. Došlo ke ztrátě zásob i materiálu, když se utrhly nožní vaky rtn. Bierskému a Řezníčkovi. Radiotelegrafista Karel Svoboda se navíc oddělil od skupiny a byl již 19. září 1944 zatčen v Morávce. Přestože se mu připisuje odevzdání radiostanice, spolupráci s gestapem odmítl a válku přežil v koncentračním táboře Flossenbürg.
Zbylí členové výsadku se sešli až po devíti dnech – ovšem bez radiostanice i radisty. To výrazně omezilo jejich možnosti komunikace s exilovým velením.
Navzdory počátečním nezdarům navázala skupina kontakty s partyzánskými jednotkami a odbojovými strukturami. Spolupracovala s Radou tří, dalšími paraskupinami (Calcium, Clay, Carbon), s brigádou Jana Žižky i se sovětským oddílem vedeným Niščimenkem.
Důvěra Londýna však byla otřesena, neboť kvůli ztrátě radiostanice panovaly obavy, že skupina padla do rukou gestapa. Situaci dále zhoršila vražda rt. Josefa Bierského 19. října 1944, kterou spáchal konfident Stanislav Kotačka. Bierský byl oloupen o prostředky určené na odbojové kontakty.
Přesto zbytek skupiny pokračoval v aktivitách. Na jaře 1945 se Wolfram přesunul na jižní Moravu, kde podnikal diverzní akce mezi Brnem a Vyškovem, mimo jiné přepadení kolony německé 8. pancéřové divize.
Dne 26. dubna 1945 přešli parašutisté spolu s partyzány frontu u Jiříkovic a spojili se s postupující Rudou armádou. Tím byla činnost operace Wolfram oficiálně ukončena.
Historici pohlížejí na operaci Wolfram jako na částečně nesplněnou. Příčinou byly složité podmínky, ztráta klíčového vybavení i organizační oslabení po ztrátě Bierského a Svobody. Přesto se parašutistům podařilo přispět k činnosti domácího odboje, posílit morální odhodlání obyvatel a podniknout významné akce proti německým jednotkám.
Obec Morávka, v jejímž okolí parašutisté seskočili, si tuto událost pravidelně připomíná. V sobotu 13. září 2025 se zde uskuteční pietní akce u příležitosti 81. výročí výsadku Wolfram. Místní i návštěvníci tak vzdají hold parašutistům, jejich odvaze a obětem, které přinesli.
Operace Wolfram je příkladem odhodlání a statečnosti československých vojáků, kteří riskovali své životy pro svobodu vlasti. Přestože se jim nepodařilo splnit všechny cíle, jejich činnost se zapsala do historie odboje jako důkaz, že i v těžkých podmínkách lze pokračovat v boji. Připomínky, jako ta v Morávce, nám připomínají, že paměť hrdinů nesmí být zapomenuta.
