- 13.3.2026
Armáda České republiky se po letech expedičních misí vrací k hlavnímu úkolu – obraně území a přípravě na konflikt vysoké intenzity v rámci NATO. Tato změna paradigmatu výrazně ovlivňuje i pohled na techniku 4. brigády rychlého nasazení.
Současná kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II 8×8 CZ, která brigáda používá již od roku 2008, podle velitele brigády brigádního generála Jiřího Líbala narážejí na technologické i ekonomické limity. Modernizace stávající flotily by podle něj nedávala smysl. Klíčovým argumentem proti modernizaci je finanční neefektivita. Generál Líbal v podcastu 10:35 explicitně uvedl, že náklady na komplexní modernizaci by dosáhly zhruba 75 % ceny nového vozidla. Za takových podmínek je logičtější investovat do zcela nové platformy, která přinese vyšší schopnosti bez kompromisů daných stářím původní konstrukce. Pandury byly pořízeny primárně pro expediční operace v době, kdy hlavní hrozby vypadaly jinak – dnes je realita ovlivněna masivním nasazením dronů, nutností rychlého sdílení dat a požadavky na vyšší úroveň ochrany a senzorů.
Další úvahy o modernizaci stávající flotily Pandur byly vyloučeny už v roce 2024. Na 49. zasedání výboru pro obranu 1. dubna 2025 o tom podal zprávu 1. náměstek ministryně obrany Jany Černochové František Šulc i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Na jednání mimo jiné oba dva uvedli, že cena modernizace vozidla s nízkým potenciálem dosažení požadovaných schopností, které je navíc za polovinou životního cyklu, by byla enormně vysoká. To bylo podloženo studií proveditelnosti na modernizaci a dokoupení dalších vozidel Pandur. To vedlo ke zpracování další studie proveditelnosti na nákup zcela nových kolových obrněných vozidel 8x8, která by beze zbytku plnily tzv. Capability Contents Statements, což je sada standardů, jež by měla AČR vůči NATO splňovat. Studii proveditelnosti se povedlo zpracovat včas, tedy do konce roku 2025, a nyní je podle našich informací rozpracovávána do konkrétních kontur specifikace na Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany.
Pandur II 8x8 CZ je dvacet let staré vozidlo
Současná vozidla, ač byla ve své době moderní, mají dvacet let starou optiku, termovize a systémy nočního vidění, které za současným standardem výrazně zaostávají. Pro přesnou palbu v noci či za zhoršené viditelnosti už nestačí. Stejně tak chybí adekvátní protidronová ochrana – pasivní pancíř sám o sobě nestačí proti řízeným střelám ani proti malým komerčním dronům s výbušninou. Pandury nemají aktivní ochranné systémy, které by dokázaly příchozí hrozbu detekovat a zničit dříve, než zasáhne.
Další slabinou je konektivita. Moderní bojiště vyžaduje okamžité sdílení dat mezi vozidly, drony a velením. Informace podle Líbala „má hodnotu deset nebo patnáct minut – pak už je pozdě“. Starší architektura Pandurů nedokáže plnohodnotně podporovat takový datový tok ani integraci umělé inteligence pro rychlou analýzu obrazu ze senzorů a dronů.
Právě proto se armáda rozhodla jít cestou nákupu nových kolových bojových vozidel pěchoty pro 4. brigádu. Nová platforma by měla přinést několik zásadních schopností, které odpovídají lekcím z války na Ukrajině i současným trendům ve válčení NATO. Mezi hlavními alternativami pro budoucí tendr na nová kolová bojová vozidla pěchoty pro 4. brigádu rychlého nasazení se nejvíce skloňují tři možná řešení: Patria AMV XP, Boxer od společnosti ARTEC a Pandur 8x8 EVO od společnosti Tatra Defence Vehicle. Rozhodnutí o zahájení akvizice a její formě zatím nepadlo. Klíčovou roli bude hrát důraz na maximální zapojení českého průmyslu a rychlost dodávek.
Armádní prioritou bude aktivní ochrana, integrace dronů a digitální propojení
Za absolutní prioritu označuje generál Líbal protidronovou a protiraketovou ochranu. Nová vozidla by měla disponovat aktivními ochrannými systémy srovnatelnými s těmi, které má pásová CV90 – tedy schopností detekovat, sledovat a neutralizovat hrozby včetně malých dronů. Dále se očekává výrazné zlepšení optoelektronických zaměřovačů – moderní termovize, noční systémy a senzory s mnohem vyšším dosahem a rozlišením.
Velký důraz je kladen na digitální propojení – pokročilou datovou sběrnici umožňující real-time sdílení informací mezi vozidly, drony a vyššími stupni velení. To zahrnuje i integraci s autonomními systémy. Nové vozidlo by mělo fungovat jako „mateřská loď“ (mothership) pro průzkumné i útočné drony, pozemní robotická vozidla pro doprovod, přepravu munice, evakuaci raněných či průzkum v nebezpečných zónách. Palebná síla zůstane na úrovni 30mm kanónu (srovnatelného s CV90), s potenciálem na budoucí navýšení ráže na 35–40 mm, jak trend ve světě ukazuje. Zvýšit se má i odolnost proti minám a improvizovaným výbušným zařízením, což bylo v minulosti podceňováno.
Přestože kolová vozidla mají nižší průchodnost extrémním terénem než pásová technika 7. mechanizované brigády, generál Líbal jejich roli obhajuje. Moderní bojiště nebude jen souvislou linií zákopů – válka na Ukrajině ukázala, že rychlé manévry a průlomy zůstávají klíčové. Příkladem je ruský výpad do Kurské oblasti, kde kolová vozidla umožnila rychlé obsazení velkého území. 4. brigáda má úkol postupovat za těžkými jednotkami, využívat rychlost a podporovat je v hloubce. Kolová platforma je pro tento účel ideální – je lehčí, rychlejší na silnicích i v lehčím terénu a umožňuje rychlý přesun pěchoty s palebnou podporou.
Přechod na novou generaci kolových bojových vozidel není jen výměnou staré techniky, ale zásadním krokem k tomu, aby střední brigáda AČR dokázala plnit úkoly na současném a budoucím bojišti – rychle, chráněně a propojeně s drony, roboty a umělou inteligencí.
