Výsadkáři z Holešova, kteří se vzepřeli okupantům dne 21. srpna 1968

Čest a odvaha pod tlakem dějin: Příběh holešovských výsadkářů

Srpen 1968 přinesl Československu jednu z nejtragičtějších zkoušek jeho moderní historie. V době, kdy většina ozbrojených složek zůstala paralyzována politickým rozhodnutím neklást odpor invazi vojsk Varšavské smlouvy, se v Holešově zrodil výjimečný čin odvahy, loajality a vojenské cti. V kasárnách 7. výsadkového pluku zvláštního určení projevili nezlomný postoj. Velitelé pluku podplukovník Vladimír Košan, major Jiří Dufek a podplukovník Miroslav Šedina se rozhodli postavit okupantům na odpor. Již při prvním kontaktu se sovětskými jednotkami v ranních hodinách 21. srpna dávali najevo, že československá kasárna nejsou bezbranná.

Vojáci okamžitě zaujali obranná postavení, zabarikádovali příjezdy ke kasárnám, připravili zbraně a zahájili průzkumnou činnost v okolí. Radiovůz pluku sehrál klíčovou roli při šíření vysílání pražského rozhlasu, čímž přispěl k udržení informovanosti obyvatel. Paralelně probíhaly přípravy na případné bojové operace – vznikly plány na osvobození zadržených politických představitelů včetně Dubčeka a Svobody, a část výsadkářů vytvořila základnu v Hostýnských vrších, kde se připravovali na partyzánskou činnost.

Holešovští výsadkáři jako jediná jednotka ČSLA kategoricky odmítli vydat zbraně. Sovětská obrněná technika, která se přiblížila ke kasárnám, byla varována, že případný útok bude považován za akt agrese – tanky se následně stáhly a kasárna objely.

Vyvrcholením odporu byl 23. srpen, kdy vojáci neumožnili přístup sovětskému vozidlu ani čerpání vody. O dvě noci dříve pluk přijal rozkaz k lokalizaci zadržených čelních představitelů státu a k přípravě jejich záchrany, ale vzhledem k nedostatku informací a možností byla akce zrušena.

7. výsadkový pluk zvláštního určení vznikl reorganizací 22. výsadkové průzkumné roty, která byla vytvořena v roce 1957 v Sabinově jako rota zvláštního určení. V roce 1960 byl následnický 22. výsadkový průzkumný prapor přemístěn do posádky Holešov a vyňat z podřízenosti 22. výsadkové brigády. K reorganizaci na výsadkový pluk zvláštního určení došlo v roce 1961, kdy byl podřízen přímo Zpravodajské správě Generálního štábu. Jeho příslušníci vynikali ve zvládání diverzní činnosti, utajení a hloubkového průzkumu, s důrazem na jazykovou a fyzickou přípravu i přežití v nepřátelském prostředí.

Navzdory pevnému postoji a podpoře veřejnosti čelili výsadkáři po srpnu 1968 tvrdým kádrovým postihům. Rozkaz k rozpuštění 7. výsadkového pluku zvláštního určení byl vydán v rámci nastupující normalizace. Pluk oficiálně zanikl 30. září 1969, jeho bojová zástava byla uložena do depozitáře Vojenského historického ústavu a personál byl přemístěn do Prostějova. Zde byl vytvořen prapor zvláštního určení v rámci reorganizovaného 22. výsadkového pluku. Většina klíčových důstojníků byla nucena odejít z armády nebo čelila perzekuci.

Na odkaz holešovských výsadkářů dnes důstojně navazují elitní jednotky Armády České republiky – hloubkový průzkum z Prostějova, chrudimští výsadkáři i příslušníci 601. skupiny speciálních sil. V duchu jejich odvahy, profesionality a věrnosti republice rozvíjejí tradice, které v roce 1968 obstály ve zkoušce dějin. Jejich odkaz dnes připomíná stálá expozice na holešovském zámku.

Chceme důstojně připomenout, že tito vojáci jednali v duchu vojenské přísahy a byli ochotni za obranu republiky položit život. Jejich příběh představuje morální odkaz, který si zaslouží být zachován a předáván dalším generacím vojáků.

Příběh jednotky z Holešova tak zůstává inspirací pro současné i budoucí vojáky.