- 31.1.2022
Česká republika se do výcvikové mise Evropské unie v Mali zapojila v roce 2013. Pro Armádu České republiky šlo o první působení na africkém kontinentu a zároveň o jednu z nejvýznamnějších misí pod hlavičkou Evropské unie. Čeští vojáci zde téměř deset let chránili velitelství mise, zabezpečovali výcvikový kemp v Koulikoru, podíleli se na výcviku malijských ozbrojených sil a dvakrát převzali velení celé mise EUTM Mali.
Výcviková mise Evropské unie v Mali vznikla jako reakce na zhoršující se bezpečnostní situaci v Sahelu. Na základě žádosti malijské vlády a v návaznosti na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2071 z roku 2012 rozhodla Rada Evropské unie o zřízení mise EUTM Mali. Jejím hlavním úkolem bylo pomoci malijské vládě a ozbrojeným silám při obnově a výstavbě armády tak, aby byly schopny lépe čelit útokům ozbrojených skupin, posílit bezpečnost země a přispět k zachování její suverenity a územní celistvosti.
Mise byla zahájena v únoru 2013. Počáteční mandát byl stanoven na patnáct měsíců a počítal s výcvikem čtyř praporů malijských ozbrojených sil ve výcvikovém táboře Koulikoro. Už do konce roku 2013 byly vycvičeny tři malijské prapory. Následná strategická revize vedla k prodloužení mandátu mise, která se v dalších letech postupně rozvíjela a přizpůsobovala měnící se bezpečnostní situaci v Mali i širším regionu Sahelu.
Česká republika se do mise zapojila v roce 2013. Pro Armádu České republiky to byl historický krok, protože šlo o vůbec první nasazení českých vojáků na africkém kontinentu. Český příspěvek zpočátku tvořila jednotka o síle 34 osob určená k ochraně velitelství mise v Bamaku. Ve druhé polovině roku 2013 byl český kontingent navýšen o čtyři instruktory, kteří se zapojili do výcviku malijských ozbrojených sil ve výcvikovém kempu Koulikoro.
Zapojení do mise EUTM Mali bylo zároveň výrazem snahy České republiky posilovat svou účast v operacích Evropské unie a přispívat ke stabilizaci regionů, jejichž bezpečnostní vývoj má dopad i na Evropu. Sahel byl a zůstává pro evropskou bezpečnost důležitým prostorem. Nestabilita v této oblasti souvisí s působením teroristických skupin, nelegální migrací, organizovaným zločinem a celkovou slabostí státních institucí.
Od jednotky ochrany k úkolovému uskupení
Český příspěvek se v průběhu let postupně rozšiřoval. Z původní jednotky ochrany velitelství mise se stal komplexnější kontingent, který plnil úkoly v Bamaku i ve výcvikovém kempu Koulikoro. S rozšířením úkolů v rámci výcvikové mise došlo k navýšení počtu českých vojáků až na 120 osob.
První úkolové uskupení Armády České republiky převzalo operační úkol v březnu 2019. Jeho úkolem byla ochrana velitelství mise v Bamaku, provádění doprovodů velitele a štábu mise, zabezpečení velitelství, ochrana a doprovod významných osob a podpora zdravotnického odsunu. Čeští vojáci zároveň zajišťovali ochranu výcvikového kempu v Koulikoru, doprovody příslušníků velitelství základny a podíleli se na výcviku malijské armády.
Při plnění těchto úkolů spolupracovali především s francouzskými, malijskými, německými a španělskými jednotkami. Mise byla výcviková, ale prostředí, ve kterém čeští vojáci působili, bylo bezpečnostně náročné. Ochrana velitelství, doprovody, pohyb mezi základnami i zabezpečení výcvikových aktivit vyžadovaly vysokou připravenost, disciplínu a schopnost reagovat na možné hrozby.
Česká jednotka ochrany měla v misi mimořádně důležitou roli. Bez její činnosti by nebylo možné bezpečně zajišťovat pohyb velitele mise, štábních příslušníků, instruktorů ani dalších osob zapojených do výcviku. V praxi tak čeští vojáci vytvářeli podmínky pro to, aby výcviková mise mohla fungovat.
Význam českého působení ale nespočíval pouze v ochraně. Čeští vojáci se podíleli také na samotném výcviku malijských ozbrojených sil. Výcvik zahrnoval vojenské dovednosti, taktiku, práci instruktorů a další oblasti potřebné pro obnovu schopností malijské armády. Cílem nebylo vést bojové operace za malijské síly, ale pomoci jim získat schopnosti, které by mohly využít při zajišťování bezpečnosti vlastní země.
Češi v čele evropské výcvikové mise
Vrcholnou etapou českého působení v Mali bylo převzetí velení celé mise EUTM Mali. Dne 12. června 2020 převzala Česká republika velení od Portugalska a velitelem mise se stal brigádní generál František Ridzák. Šlo o vůbec první případ, kdy této výcvikové misi Evropské unie velel český generál.
Čtyřicetičlenná skupina příslušníků resortu obrany tvořila jádro velitelství mise. Nešlo pouze o vojáky. V misi působili také civilní odborníci, například političtí poradci, poradkyně pro lidská práva a genderové záležitosti nebo soudní znalec v oboru francouzského jazyka. Vojáci sloužící na velitelství byli vybíráni z útvarů napříč celou armádou, od velitelských struktur až po bojové jednotky na taktické úrovni.
Během českého velení se v Mali vystřídala dvě úkolová uskupení Armády České republiky. Od května 2020 zde působilo 3. úkolové uskupení AČR Mali, jehož organizační jádro tvořili vojáci 74. mechanizovaného praporu doplnění o příslušníky 43. výsadkového praporu a dalších útvarů. V listopadu 2020 převzalo operační úkol 4. úkolové uskupení, jehož organizační jádro tvořili vojáci 131. dělostřeleckého oddílu doplnění o specialisty dalších útvarů Armády České republiky.
Úkoly českého úkolového uskupení byly rozděleny mezi Bamako a Koulikoro. Jednotka ochrany v Bamaku zabezpečovala ochranu velitelství výcvikové mise, doprovody velitele a štábu, ochranu významných osob a podporu zdravotnického odsunu. Jednotka v Koulikoru zajišťovala ochranu výcvikové základny, doprovody a ochranu příslušníků velitelství a podílela se na výcviku malijské armády.
České velení přišlo v mimořádně složité době. Mise se musela vyrovnávat s pandemií covidu-19, omezením výcvikových aktivit i zhoršenou bezpečnostní situací. Jedním z důležitých úkolů českého velení proto bylo vracet výcvikové aktivity do běžného režimu, přizpůsobovat činnost mise novým podmínkám a připravovat implementaci nového mandátu. Od roku 2020 mohla mise poskytovat podporu nejen Mali, ale také dalším zemím skupiny G5 Sahel, tedy Nigeru, Burkině Faso, Mauritánii a Čadu.
Brigádní generál František Ridzák předal velení mise 12. ledna 2021 španělskému veliteli. Česká republika tím ukončila první období svého velení EUTM Mali, ale v misi dál pokračovala prostřednictvím úkolového uskupení a dalších odborných pozic.
Podruhé převzala Česká republika velení mise v roce 2022. Od 21. června 2022 stál v čele EUTM Mali brigádní generál Radek Hasala, který velení převzal od rakouského velitele. Česká republika tak znovu nesla odpovědnost za řízení mise, v níž působily stovky vojáků z evropských zemí. Brigádní generál Radek Hasala byl druhým a zároveň posledním českým velitelem EUTM Mali.
Deset let zkušeností a ukončení českého působení
České působení v Mali bylo ukončeno k 31. prosinci 2022. O stažení českých vojáků bylo rozhodnuto poté, co vláda neprodloužila mandát pro další působení Armády České republiky v zemi. České velení mise skončilo v prosinci 2022 a úkolové uskupení se vrátilo zpět do České republiky.
Za téměř deset let prošlo misí EUTM Mali více než 1 200 českých vojáků. Někteří z nich se do mise vrátili opakovaně a většina měla předchozí zkušenosti ze zahraničního nasazení. Z původního týmu o několika desítkách osob se český příspěvek postupně rozrostl na úkolové uskupení o 120 vojácích.
Čeští vojáci v Mali chránili velitelství mise v Bamaku, zabezpečovali výcvikový kemp v Koulikoru, doprovázeli velitele a štáb mise, podíleli se na ochraně významných osob a pomáhali s výcvikem malijských ozbrojených sil. Česká republika zároveň dvakrát převzala velení celé výcvikové mise Evropské unie. To potvrdilo, že Armáda České republiky je schopna nejen vyslat jednotky do náročného prostoru, ale také nést odpovědnost za řízení mnohonárodní mise na strategické a operační úrovni.
Celkový přínos mise byl významný i z pohledu výcviku malijských ozbrojených sil. Podle údajů zveřejněných při ukončení českého působení mise vycvičila více než 22 tisíc malijských vojáků a připravila zhruba tři stovky armádních instruktorů. Česká armáda byla součástí tohoto úsilí po celou dobu svého téměř desetiletého působení.
Samotná mise EUTM Mali pokračovala po odchodu českých vojáků ještě do května 2024. Evropská unie se rozhodla její mandát dále neprodlužovat a mise po jedenácti letech oficiálně ukončila svou přítomnost v Mali v květnu 2024. Důvodem byly změny politické a bezpečnostní situace v zemi a vývoj vztahů mezi Evropskou unií a malijskými orgány.
Mali zůstává i po ukončení mise příkladem toho, jak složité je působení v prostředí, kde se prolíná terorismus, slabost státních institucí, regionální nestabilita a dopady politických změn. Pro české vojáky však mise představovala mimořádně cennou zkušenost. Naučili se působit v africkém prostředí, spolupracovat s partnery z mnoha zemí, chránit velitelství a výcvikové základny, zajišťovat doprovody, podílet se na výcviku místních sil a pracovat v mnohonárodním štábu.
Význam českého působení v Mali proto nelze měřit pouze počtem vyslaných vojáků nebo délkou mise. Důležité je, že Armáda České republiky zde získala zkušenost s africkým operačním prostředím, s výcvikovou misí Evropské unie, s ochranou sil v rizikovém prostoru i s velením mnohonárodní operaci. Česká stopa v Mali tak patří k nejvýraznějším příkladům zapojení Armády České republiky do misí Evropské unie.
Autor: mjr. Richard Maňásek
