- 28.12.2025
V noci z 28. na 29. prosince 1941 byly na území Protektorátu Čechy a Morava vysazeny československé paraskupiny Anthropoid, Silver A a Silver B. Jejich úkolem bylo provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zajistit radiové spojení s československou exilovou vládou v Londýně. Operace představovala zásadní krok československého odboje a výrazný signál, že se okupovaná země nacistickému režimu nepodřídila.
První zimní noc po vánočních svátcích přinesla nad protektorát návrat československých vojáků vycvičených v zahraničí. Letoun britského Královského letectva Handley Page Halifax, patřící k 138. peruti pro zvláštní účely, dopravil výsadkáře na místo určení. Stroj pilotoval Ronald C. Hockey. Úspěšné provedení seskoku bylo nezbytným předpokladem pro zahájení celé operace, připravované československou exilovou vládou ve spolupráci s britskou Special Operations Executive.
Hlavní pozornost se soustředila na výsadek Anthropoid. Jeho příslušníci, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, měli za úkol odstranit jednoho z nejmocnějších představitelů nacistického aparátu v okupované Evropě. Atentát provedený 27. května 1942 v Praze se stal nejen vojenským, ale i politickým činem s výrazným mezinárodním dopadem. Potvrdil existenci aktivního odporu na území Československa a přispěl k posílení postavení československého odboje v zahraničí.
Současně s Anthropoidem působily i další paraskupiny. Silver A zajišťovala spojení s Londýnem prostřednictvím radiostanice Libuše a umožňovala pravidelný tok informací mezi domácím a zahraničním odbojem. Skupina Silver B měla obdobný úkol a k vysílání využívala radiostanici Božena. Právě tato spojení byla klíčová pro koordinaci odbojové činnosti a předávání zpráv o situaci v okupované zemi.
Úspěch výsadků však nebyl založen pouze na odvaze a výcviku parašutistů. Zásadní roli sehrál domácí odboj a řada civilistů, kteří poskytovali úkryty, materiální pomoc i nezbytné informace. Bez jejich podpory by paraskupiny neměly reálnou šanci splnit své úkoly. Mnozí z těchto lidí za svou pomoc zaplatili nejvyšší cenu, zejména v období tvrdých represí po atentátu na Heydricha.
Význam prosincových seskoků nespočívá pouze v samotném atentátu. Historické hodnocení dlouhodobě poukazuje na to, že šlo o čin s významem nejen vojenským, ale i morálním - důkaz, že okupace neznamenala rezignaci a že československý stát i jeho ozbrojené síly nadále existovaly, byť v exilu.
Příběh výsadku Anthropoid a dalších paraskupin zůstává součástí vojenské tradice a paměti Armády České republiky, na kterou navazují i dnešní příslušníci ozbrojených sil. Připomíná, že obrana státu není pouze otázkou techniky, výzbroje a plánování, ale především lidí ochotných nést odpovědnost i v nejobtížnějších podmínkách.
Prosincové výsadky roku 1941 patří k nejvýznamnějším kapitolám československých moderních dějin. Jejich odkaz spočívá v odvaze, spolupráci a schopnosti postavit se bezpráví. Připomínají, že i v dobách největšího ohrožení lze zachovat kontinuitu státní a vojenské odpovědnosti vůči budoucím generacím.
