- 6.1.2026
Příběh skupiny známé jako Tři králové patří k nejsilnějším kapitolám moderních českých dějin. Vznikl v době, kdy byla republika vojensky poražena, politicky rozbita a vystavena brutálnímu nacistickému útlaku. Právě v tomto období se naplno ukázalo, že zánik státu ještě neznamená zánik odpovědnosti jeho vojáků. Pro část důstojnického sboru československé armády okupace nepředstavovala konec služby, ale její zásadní proměnu. Odboj se stal pokračováním vojenské přísahy jinými prostředky.
Tři králové tvořili profesionální důstojníci Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. Všichni měli za sebou legionářskou zkušenost, důkladný vojenský výcvik a hluboce zakořeněný smysl pro čest, disciplínu a odpovědnost vůči státu. Jejich vstup do ilegální organizace Obrana národa nebyl impulzivním rozhodnutím ani romantickým gestem, ale racionální volbou profesionálů, kteří odmítli přijmout porážku jako definitivní stav. Odboj chápali jako systematickou, dlouhodobou a vysoce rizikovou činnost, která má jasný cíl: zachovat kontinuitu československého státu a přispět k porážce nacistického Německa.
Činnost Tří králů patřila k nejaktivnějším v rámci domácího vojenského odboje. Jejím základem byla precizní zpravodajská práce. Skupina budovala a řídila rozsáhlou síť spolupracovníků, kteří shromažďovali informace o přesunech německých jednotek, vojenské výrobě, dopravní infrastruktuře i bezpečnostních opatřeních okupační moci. Tyto zprávy byly následně předávány do zahraničí, zejména československému vojenskému zpravodajství v Londýně. Radiové vysílání, které k tomu využívali, představovalo jednu z nejnebezpečnějších forem odbojové činnosti. Gestapo bylo schopno vysílačky lokalizovat a odhalení obvykle znamenalo okamžité zatčení a téměř jistou popravu. Přesto Tři králové tuto činnost vykonávali s vědomím jejího strategického významu pro spojenecké plánování.
Vedle zpravodajství se aktivně zapojovali i do sabotážních a diverzních operací. Zaměřovali se na narušování železniční dopravy, vojenských transportů a logistických řetězců, které byly klíčové pro vedení války. Některé jejich akce směřovaly dokonce přímo na území Německa, včetně Berlína. Tyto operace neměly pouze materiální dopad. Jejich cílem bylo rovněž narušit morálku okupanta a vyslat jasný signál, že nacistický režim není nedotknutelný ani ve vlastním zázemí. Právě kombinace přesného zpravodajství a cílených sabotážních zásahů činila z Tří králů mimořádně nebezpečného protivníka, kterému gestapo věnovalo značné úsilí.
Neméně významná byla jejich role organizační a morální. Tři králové se podíleli na koordinaci dalších odbojových skupin, zajišťovali distribuci ilegálních tiskovin a pomáhali lidem ohroženým represí. Jejich osobní příklad měl zásadní význam pro udržení morálky v době, kdy strach, udavačství a brutální represe pronikaly do každodenního života. Ukazovali, že odpor není pouze otázkou osobní odvahy, ale také disciplíny, odpovědnosti a ochoty nést důsledky vlastních rozhodnutí. Právě tato kombinace činila jejich činnost výjimečnou i v rámci širšího domácího odboje.
Největším vyznamenáním Tří králů nebyly hodnosti ani řády, ale skutečnost, že dokázali po dlouhou dobu fungovat v extrémně nepřátelském prostředí a udržet efektivní odbojovou síť navzdory intenzivnímu tlaku nacistických bezpečnostních složek. Z vojenského hlediska představují model vysoce účinné malé skupiny operující v týlu nepřítele, založený na profesionalitě, konspiraci a pevných hodnotách. Jejich činnost by obstála i v měřítkách moderních vojenských a bezpečnostních operací.
Cena, kterou za tuto službu vlasti zaplatili, byla nejvyšší možná. Josef Balabán byl v roce 1941 zatčen gestapem. I přes brutální výslechy a mučení neprozradil své spolupracovníky a byl popraven. Josef Mašín byl zatčen krátce poté a v roce 1942 sdílel stejný osud. Václav Morávek zůstal na svobodě nejdéle. Aktivně pokračoval v odbojové činnosti až do března 1942, kdy padl v Praze v přímém ozbrojeném střetu s gestapem, se zbraní v ruce. Ani jeden z nich se nedožil osvobození republiky, všichni však dostáli vojenské cti a přísaze až do posledního okamžiku.
Příběh Tří králů je dnes pevnou součástí vojenských tradic českého národa. Připomíná, že armáda není pouze souborem organizačních struktur a techniky, ale především společenstvím lidí, kteří jsou připraveni nést odpovědnost i v situacích, kdy se zdá, že vše je ztraceno. Odvaha, disciplína, loajalita a ochota obětovat vlastní bezpečí ve prospěch vyššího celku patří k hodnotám, na nichž stojí i současná Armáda České republiky. Tři králové jsou důkazem, že i v nejtemnějších obdobích našich dějin se mezi námi vždy najdou vojáci a hrdinové, kteří jsou připraveni postavit se zlu tiše, profesionálně a bez ohledu na cenu.
