- 11.2.2026
Zatímco koncepční rámec nového modelu sil NATO (Force Model) vymezuje, jakými silami Aliance disponuje a v jakých časových horizontech je schopna je nasadit, největší alianční cvičení letošního roku Steadfast Dart 2026 ověří tento systém v praxi – od aktivace až po reálné rozmístění a nasazení jednotek v operačním prostoru. Více než 10 tisíc vojáků z 11 členských států NATO tak prověří změny v aliančním přístupu ke kolektivní obraně v plném rozsahu, včetně zapojení komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi.
Významnou roli v tomto scénáři hrají Síly rychlé reakce NATO (Allied Reaction Force), které představují nejrychleji nasaditelnou část aliančního uskupení. Steadfast Dart 2026 prověří všechny jejich klíčové parametry: proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek v místě nasazení i jejich společné působení v souladu s obrannými plány NATO. Cvičení tak vytváří podmínky pro nácvik plnohodnotné multidoménové operace, v níž jsou pozemní, vzdušné, informační a další prvky integrovány do jednoho funkčního celku.
„Chceme ukázat, že jsme se spojenci schopni velmi rychle nasadit více než 10 tisíc vojáků ve všech doménách, tyto síly propojit a vytvořit v daném prostoru požadovaný efekt,“ uvedl velitel Velitelství pro operace AČR generálporučík Václav Vlček.
Rota komando ze 43. výsadkového pluku – jednotka, která je již více než půl roku v pohotovosti – bude v rámci cvičení působit jako plně integrovaný prvek systému velení a řízení NATO. České výsadkové komando je v současné době začleněno do italské jednotky, neboť velení aliančních sil rychlé reakce nyní zajišťuje italský sbor.
V rámci tohoto uskupení je jednotka předurčena plnit úkoly v přední linii. Rota disponuje širokým spektrem bezpilotních prostředků, které jí umožňují plnit také úkoly průzkumu a získávání zpravodajských informací v reálném čase.
„Díky přidělení nejvyšší priority ze strany velení armády bylo možné výcvikový proces i organizační přípravu maximálně zefektivnit a zaměřit na klíčové schopnosti potřebné pro rychlé nasazení,“ uvedl velitel chrudimské jednotky major Jan Janeček. Aktivaci jednotky tak nelze považovat za improvizaci ani jednorázové rozhodnutí, ale za výsledek dlouhodobé práce – certifikace, systematického výcviku a budování interoperability se spojenci.
„Za největší výzvu považujeme nutnost adaptace na nové typy hrozeb, včetně inovativního pojetí taktiky,“ doplnil velitel jednotky. Téma inovace je zároveň hlavním mottem letošního ročníku cvičení. V tomto kontextu jej nelze chápat jako technologickou demonstraci, ale jako schopnost adaptace aliančního systému jako celku.
Scénář propojuje všechny prvky moderního bojiště, včetně nasazení bezpilotních systémů a prvků umělé inteligence. Cvičení prověří schopnost velení a řízení rychle reagovat, adaptovat se na měnící se situaci a rozhodovat se v dynamickém a technologicky vyspělém prostředí. Současně testuje interoperabilitu jednotek i spolupráci velitelů a štábů na nejnižších taktických stupních.
Rychlost, jednota a soustředění síly v krátkém čase tam, kde je to potřeba – ještě ve fázi před otevřenou eskalací konfliktu. Cvičení tak vysílá jasný signál: Aliance je schopna jednat rychle a efektivně a v případě potřeby účinně odstrašit potenciálního protivníka ještě předtím, než by došlo k otevřené eskalaci. Právě to je základem důvěryhodné kolektivní obrany.
Autor: Barbora Popovová
