- 16.9.2023
Tunely, podzemní prostory, výškové objekty, dopravní prostředky nebo místa, kde může hrozit výskyt výbušných, chemických či jiných nebezpečných látek. Právě tam nastupují specialisté týmu Pokročilého pátrání 152. ženijního praporu. Jejich úkolem není jen něco najít. Musí dokázat hrozbu rozpoznat, vyhodnotit, bezpečně se k ní dostat a vytvořit podmínky pro další činnost jednotek.
Tým Pokročilého pátrání, označovaný také jako Advanced Search, je součástí roty EOD 152. ženijního praporu 15. ženijního pluku. Tvoří jej dvě skupiny – jedna zaměřená na činnost v těžko přístupných prostorách, druhá na využití speciálního vybavení. Jeho příslušníci vycházejí především z ženijní a EOD odbornosti a postupně si doplňují další specializace, které potřebují pro práci v prostředí, kam se běžné jednotky dostávají jen obtížně.
Když běžné prohledání nestačí
Pokročilé pátrání přichází na řadu v situacích, kdy standardní postupy nestačí nebo kdy se předpokládá zvýšené riziko. Může jít o výbušná zařízení, miny, nástražné systémy, chemické či radioaktivní látky, ale také o prostory, do kterých je obtížné a nebezpečné se vůbec dostat.
Představa, že úkolem prohledávacího týmu je především najít už nastraženou výbušninu, ale zachycuje jen část jeho práce. Taková situace může být až poslední fází mnohem širšího problému. Pokud se podaří propojit zpravodajské informace s včasným zásahem, může prohledávací operace pomoci odhalit zázemí protivníka ještě před samotným útokem. Cílem tak mohou být například prostory využívané k výrobě nebo úpravě nebezpečných zařízení, skrýše jednotlivých komponentů, hotových prostředků nebo nebezpečných látek.
A ne vždy je nejdůležitějším nálezem samotná výbušnina. Může jít o malé záznamové zařízení, dokumenty, fotografie, mapy nebo jiný materiál, který po vyhodnocení pomůže rozkrýt připravovanou činnost, logistické vazby nebo například způsob financování nepřátelsky působících jednotlivců či skupin. Význam prohledávací operace tak často nespočívá pouze v tom, co specialisté najdou, ale také v tom, jaké informace nalezený předmět poskytne.
Specializované prohledávání proto může zahrnovat budovy, vozidla, komunikace, podzemní prostory, technická zařízení i další složitá prostředí. Každá situace přitom vyžaduje jiný postup, jinou kombinaci odborností a často také jiné technické prostředky.
Nejdřív zjistit, co je před námi
Tým musí být schopný pracovat pod zemí, ve výškách i ve stísněných prostorách. K tomu využívá speciální prostředky pro práci ve výškách a hloubkách, kamerové systémy nebo vybavení, které umožňuje prozkoumat místo ještě předtím, než do něj vstoupí člověk.
Součástí vybavení jsou také různé detekční prostředky, detektory kovů a vodičů, systémy pro průzkum pod povrchem nebo zařízení umožňující rozpoznávat vybrané chemické a radioaktivní látky. Podle charakteru úkolu mohou specialisté využít také rentgenové a další specializované prostředky.
Technika ale sama o sobě nestačí. Podstatné je získané informace správně vyhodnotit, zasadit je do kontextu a určit další bezpečný postup. Specialista musí zároveň poznat okamžik, kdy už schopnosti jeho týmu nestačí a je potřeba přizvat další odbornost.
Právě spolupráce různých specialistů patří k základním principům Pokročilého pátrání. Při složitějších operacích mohou společně působit ženisté, EOD specialisté, potápěči, chemici, zdravotníci i další odborné týmy. Pokročilé pátrání proto pravidelně cvičí s dalšími jednotkami Armády České republiky a podle charakteru úkolu také s dalšími bezpečnostními složkami.
Důležitá je především přímá spolupráce s EOD týmy a výměna zkušeností o vývoji hrozeb a možnostech jejich odhalování. Při rozvoji schopností tým využívá také podporu skupiny CTIP.
Úspěch složité operace často začíná už při jejím plánování. Velitel musí znát možnosti jednotlivých týmů, jejich omezení, logistické požadavky i dobu, po kterou mohou konkrétní úkol plnit. Dobře je to vidět například při podvodním průzkumu, kde je potřeba sladit činnost potápěče, jeho zabezpečení a specialisty, který následně vyhodnocuje informace získané pod hladinou.
Právě při společném výcviku přitom často vznikají nové možnosti využití techniky. Kamerový systém určený původně pro kontrolu potrubí, dutin nebo obtížně přístupných míst lze například použít také k přenosu obrazu z místa činnosti potápěče. EOD nebo Search specialista tak může situaci sledovat téměř v reálném čase, pomáhat s vyhodnocením nalezeného zařízení a po skončení úkolu využít záznam k další analýze. Podobný princip lze uplatnit také v podzemních nebo členitých prostorách, kde jsou běžné způsoby přenosu obrazu a dat omezené.
Moderní technika člověka nenahradí
Robotické systémy, senzory, kamery a bezpilotní prostředky postupně mění způsob, jakým lze nebezpečné prostory prozkoumávat. Jejich hlavní výhodou je možnost dostat člověka co nejdále od hrozby. Existují ale situace, ve kterých je lidská přítomnost stále nezastupitelná.
Specialista musí umět pracovat v členitém prostředí, správně interpretovat situaci a reagovat na neočekávané okolnosti. Výcvik proto nekončí obsluhou techniky. Jeho součástí je také záchrana a vyproštění člověka z nebezpečného nebo těžko přístupného prostoru. Pokud při plnění úkolu dojde ke zranění, musí tým nejen dostat svého člena do bezpečí, ale také zjistit, co se stalo a jaké riziko v prostoru nadále existuje. Tyto informace mohou být zásadní pro další postup.
Přestože jde o vysoce odbornou schopnost, příslušníci Pokročilého pátrání zůstávají především vojáky. Střelba, taktika, práce se zbraní a pohyb v bojovém prostředí proto tvoří základ, na kterém teprve stojí další specializace.
Tým může působit v relativně zabezpečeném prostoru, ale stejně tak musí být připraven na prostředí ohrožené protivníkem, bezpilotními prostředky nebo nepřímou palbou. Jeho příslušníci musí držet tempo s jednotkou, kterou podporují, a zároveň pokračovat ve své odborné práci. Ženijní základ se promítá také do výcviku zaměřeného na minové nebezpečí, nástražné systémy a překážky.
Pokročilé pátrání proto není izolovanou odborností. Je součástí širších schopností ženijního vojska podporovat bojové jednotky a vytvářet podmínky pro jejich další činnost.
Zkušenosti z misí doplňují poznatky z dnešních konfliktů
Prohledávací operace nejsou pro armádu novinkou. Významnou roli hrály například během zahraničních misí v Kosovu a Afghánistánu, kde pomáhaly odhalovat zázemí protivníka a omezovat jeho schopnosti.
Zkušenosti z minulých operací ale dnes nestačí pouze opakovat. Vývoj technologií, snadná dostupnost elektronických součástek, bezpilotní prostředky a zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, jak rychle se mění používané prostředky i způsoby jejich nasazení.
Internet zásadně zrychlil šíření informací a znalostí. Zkušenosti se navíc nepřenášejí pouze digitálně. Lidé, kteří je získali při bojové činnosti na frontě nebo v týlu, se mohou pohybovat mezi různými regiony a své schopnosti dále předávat nebo nabízet. Jejich motivací přitom nemusí být pouze ideologie, ale například finanční zisk.
I proto musí specialisté průběžně sledovat nové trendy, technologie i taktiku jejich použití. Poznatky z minulých misí je potřeba spojovat se zkušenostmi ze současných konfliktů a podle nich upravovat výcvik. Důležitou roli v tom hraje výměna informací, spolupráce s EOD týmy a podpora dalších odborných pracovišť včetně skupiny CTIP.
Hledat hrozbu dřív, než se projeví
Význam Pokročilého pátrání roste také při ochraně důležitých objektů a systémů. Specialisté mohou při výcviku prověřovat rozsáhlé nebo technicky složité prostory a spolupracovat například s vojenskými potápěči při průzkumu míst pod vodní hladinou.
Cvičení v prostředí podobném možnému reálnému nasazení přináší zkušenosti, které nelze plnohodnotně získat pouze na cvičišti. Vojáci se učí odhadnout čas potřebný k prohledání prostoru, propojit jednotlivé odbornosti a zároveň lépe pochopit charakter samotného objektu.
Výsledkem přitom nemusí být pouze nalezení konkrétní hrozby. Zkušenosti specialistů mohou pomoci také při vyhodnocení zabezpečení objektu a upozornit na místa, kterým je vhodné věnovat zvýšenou pozornost.
Pokročilé pátrání je proto mnohem víc než hledání podezřelého předmětu. Spojuje plánování, ženijní znalosti, moderní technologie, práci specialistů i schopnost získané informace zasadit do širších souvislostí.
Někdy bude výsledkem nalezené výbušné zařízení. Jindy několik součástek, dokument, fotografie nebo malé elektronické zařízení, které na první pohled nemusí působit významně. Ve spojení s dalšími informacemi ale může právě takový nález pomoci rozkrýt mnohem větší hrozbu.
Smysl celé práce je jednoduchý: zjistit co nejvíce o prostoru, jeho hrozbách a činnosti protivníka dříve, než mohou ohrozit další vojáky nebo civilní obyvatelstvo, a vytvořit podmínky pro bezpečné pokračování další operace.
Autor: mjr. Richard Maňásek
