- 25.9.2026
Modernizace pozemních sil není jen otázkou nových tanků nebo bojových vozidel. Začíná už u jednotlivého vojáka – jeho výstroje, ochrany, spojovacích prostředků, fyzické připravenosti a schopnosti působit v náročných podmínkách. O současnosti i budoucnosti pozemních sil hovořil během Dnů NATO 2026 ve vysílání ČT24 velitel pozemních sil generálmajor Josef Trojánek.
Tanky, bojová vozidla pěchoty nebo vrtulníky patří mezi nejviditelnější symboly modernizace armády. Podle velitele pozemních sil ale bojeschopnost začíná mnohem níže – u jednotlivého vojáka a vybavení, které má každý den k dispozici.
„Voják musí mít základní výstroj, výzbroj, ochranné pomůcky a spojovací prostředky. A pak je samozřejmě schopen fungovat na té úplně bazální úrovni,“ uvedl generálmajor Josef Trojánek.
Nejde přitom pouze o pořizování jednotlivých součástí výstroje. Důležité je podle něj vytvořit z nich jeden funkční celek, který bude možné dále systematicky rozvíjet. „Jde o to, abychom všechny ty komponenty, které teď řešíme individuálně, dokázali sladit v jeden funkční celek,“ vysvětlil.
Výstroj není detail
Jednou z viditelných změn, které armádu čekají, je také nový maskovací vzor a nová polní uniforma. Podle velitele pozemních sil nejde pouze o vzhled. Důležitá je kvalita materiálu, funkčnost oděvu i skutečnost, že změny ve výstroji vojáci bezprostředně vnímají.
Modernizace osobního vybavení je zároveň signálem, že se armáda zabývá potřebami lidí, kteří techniku obsluhují a plní s ní úkoly.
Právě propojení člověka a jeho vybavení je podle generála Trojánka zásadní. Ani nejmodernější technika totiž sama o sobě nestačí, pokud jednotka nemá dobře připravené a vybavené vojáky.
Čtyřicet kilogramů a více
Význam fyzické připravenosti je u pozemních sil úzce spojen s podmínkami, ve kterých jejich příslušníci působí. Balistická ochrana, zbraň, munice a další potřebné vybavení znamenají značnou zátěž.
„Nebudu dalek od pravdy, když se budeme bavit o nějakých čtyřiceti kilogramech a více,“ přiblížil velitel pozemních sil.
S takovou výstrojí musí být voják schopen nejen pohybu, ale také dlouhodobého plnění úkolů. Generál Trojánek v této souvislosti zmínil schopnost působit v rámci bojové činnosti minimálně 72 hodin. Fyzická kondice proto podle něj není samoúčelným požadavkem, ale jedním z předpokladů schopnosti vojáka zvládat reálné operační zatížení.
Od lidí, kteří do pozemních sil teprve přicházejí, však neočekává, že budou od prvního dne dokonale připraveni.
„Jsem si samozřejmě vědom toho, že nám do armády asi nenastoupí vysportovaní jedinci. Takže to už je zase naše práce, abychom nastavili systém tak, aby ti jednotlivci měli kde a s čím se zlepšovat a aby byli metodicky vedeni,“ řekl.
Od nových příslušníků podle něj očekává především odhodlání na sobě pracovat a postupně se dostat na požadovanou úroveň.
„Očekával bych, aby šli do služby u pozemních sil s absolutním nasazením. Aby udělali všechno pro to, aby se dostali do roka nebo do dvou let na požadovaný standard.“
Počet vojáků má vzrůstající tendenci
Personální situace zůstává jednou z důležitých oblastí rozvoje pozemních sil. Ty podle generála Trojánka stále nejsou naplněny na požadované počty, vývoj se ale v posledním období změnil.
„V deficitu jsme stále, ale počet příslušníků pozemních sil má v současné době jednoznačně vzrůstající tendenci,“ uvedl.
Podle jeho slov se pokles podařilo zastavit přibližně v polovině roku 2025 a od té doby se počet příslušníků pozemních sil postupně zvyšuje.
Těžká brigáda a generační obměna techniky
Vedle jednotlivce pokračuje také modernizace hlavních bojových schopností pozemních sil. Jednou z priorit je výstavba těžké brigády.
Jádro této schopnosti tvoří mechanizovaná brigáda, která má přejít na pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Přechod z dosavadních BVP-2 označil generál Trojánek za generační skok.
Proměnou zároveň prochází tankové vojsko. 73. tankový prapor již používá tanky Leopard 2A4 a do budoucna počítá armáda také s nejnovější verzí Leopard 2A8.
Dalším tématem je budoucnost kolových bojových vozidel. Debata o případném nástupci platformy Pandur podle generála Trojánka nemá být především otázkou názvu konkrétního výrobce.
„Očekával bych zhruba takový technologický skok jako mezi BVP-2 a CV90. To znamená, abychom dostali vozidlo, které obstojí v podmínkách soudobého válčiště,“ uvedl.
Právě schopnost působit v prostředí současných konfliktů tak podle něj musí být jedním z hlavních kritérií další modernizace.
Drony už jsou součástí výcviku
Výrazně se mění také význam bezpilotních prostředků. Zkušenosti ze současných konfliktů potvrzují, že drony se staly běžnou součástí bojiště a jejich využití se postupně promítá také do přípravy pozemních jednotek.
Velitelství pozemních sil má vlastní odborné pracoviště zaměřené na bezpilotní prostředky a připravuje rovněž systém odborného vzdělávání personálu.
„Máme jasnou představu o tom, co potřebujeme. Máme nastavený nebo navržený systém vzdělávání personálu tak, aby byl odborně erudován,“ řekl generál Trojánek.
S bezpilotními prostředky už podle něj standardně cvičí řada mechanizovaných, motorizovaných i výsadkových jednotek. Rozsah jejich používání by měl dále růst s příchodem dalšího materiálu.
„Máme lidi, máme šikovné lidi. Víme, že mezi vojáky zájem o tuto problematiku je enormní,“ dodal.
Modernizace jako jeden celek
Rozhovor velitele pozemních sil během Dnů NATO ukázal modernizaci v širším pohledu, než jaký nabízí samotné představení nové techniky. Nové tanky, bojová vozidla nebo bezpilotní prostředky představují pouze jednu část změn.
Stejně důležité jsou výstroj jednotlivce, fyzická připravenost, výcvik, dostatek personálu a schopnost jednotlivé prvky propojit do jednoho fungujícího systému.
Právě připravený a dobře vybavený voják zůstává základem toho, aby moderní technika mohla naplno využít své možnosti.
