- 7.10.2026
Ženisté připravovali obranné pozice a překážky, průzkumníci získávali informace o protivníkovi a mechanizované jednotky cvičily společnou obranu se spojenci. Po několikaměsíčním nasazení v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku se čeští vojáci vrátili domů. Za službu při posilování východního křídla NATO byli ve středu 7. října oceněni při slavnostním nástupu na pražském Vítkově.
Na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově nastoupili vojáci Armády České republiky a příslušníci Vojenské policie, kteří v uplynulých měsících plnili úkoly v zahraničních operacích. Za jejich službu a profesionální reprezentaci České republiky jim poděkovali náměstek ministra obrany René Schreier a první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Petr Čepelka. Slavnostní nástup symbolicky završil jejich působení na východním křídle NATO, kde společně se spojeneckými jednotkami přispívali k posilování alianční obrany.
Za návratem domů se skrývají měsíce intenzivního výcviku, plnění odborných úkolů a každodenní spolupráce s vojáky dalších členských států. Příslušníci pozemních sil působili v mnohonárodních uskupeních, v nichž jednotlivé jednotky plní rozdílné, ale vzájemně se doplňující úkoly. Zatímco ženisté zajišťovali podmínky pro pohyb a ochranu vlastních sil, průzkumníci poskytovali informace potřebné pro rozhodování velitelů a mechanizované jednotky procvičovaly vedení společných bojových operací.
Ženisté v Lotyšsku: Umožnit postup vlastním, ztížit pohyb protivníkovi
Příslušníci 153. ženijního praporu z Olomouce působili v Lotyšsku jako součást mnohonárodní brigády pod kanadským velením. Jejich hlavním úkolem bylo ženijní zabezpečení aliančních jednotek, které zahrnovalo přípravu obranných postavení, budování překážek, ženijní průzkum nebo vytváření podmínek pro bezpečný pohyb vlastních sil.
Náročnost těchto úkolů prověřila série mezinárodních cvičení. Během cvičení Knight Sapper například čeští ženisté spolupracovali s kolegy z Kanady, Itálie, Španělska, Lotyšska a Albánie. Výcvik zahrnoval sjednocování pracovních postupů i praktické řešení ženijních úkolů na skutečném mostním objektu. Při cvičení Oak Resolve 2026 pak ženijní jednotky podporovaly mnohonárodní brigádu při přechodu do bojové pohotovosti, přesunech a přípravě obrany.
Ženijní podpora přitom patří mezi schopnosti, bez kterých se moderní pozemní operace neobejdou. Správně vybudovaná překážka může zpomalit postup protivníka, zatímco včas připravený průchod nebo komunikace umožní vlastním jednotkám pokračovat v manévru. Právě schopnost sladit tyto činnosti s postupem ostatních aliančních jednotek byla jedním z hlavních přínosů zahraničního nasazení.
Průzkumníci v Litvě: Získat informace dříve než protivník
V Litvě působili příslušníci 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka z Prostějova, kteří tvořili základ 7. úkolového uskupení AČR. V rámci mnohonárodních sil pod německým velením plnili úkoly průzkumu a poskytovali informace nezbytné pro plánování a vedení bojové činnosti.
Jednou z nejvýznamnějších prověrek bylo certifikační cvičení Freedom Shield, při kterém česká průzkumná rota spolupracovala s jednotkami Německa, Chorvatska, Nizozemska a Norska. Průzkumníci procvičovali pohyb v prostoru protivníka, vyhledávání důležitých cílů a předávání informací pro podporu bojové činnosti dalších jednotek. Nedílnou součástí přípravy byl také výcvik spojovacích a zdravotnických dovedností nebo činnost v podmínkách chemického ohrožení.
Pozornost věnovali rovněž využívání bezpilotních prostředků. Jejich ovládání a schopnost získávat informace ze vzduchu rozšiřují možnosti průzkumných jednotek a odpovídají požadavkům současného bojiště. V prostředí, kde může rychlost získání a předání informace rozhodnout o úspěchu celé operace, představují tyto schopnosti důležitou součást moderního průzkumu.
Mechanizované jednotky na Slovensku: Společný výcvik a připravenost k obraně
Další čeští vojáci působili ve vojenském výcvikovém prostoru Lešť na Slovensku, kde jsou součástí mnohonárodního brigádního uskupení NATO pod španělským velením. Významnou část českého příspěvku tvořili příslušníci 42. mechanizovaného praporu z Tábora, kteří zde rozvíjeli schopnost společného působení s jednotkami dalších aliančních armád.
Výcvik zahrnoval taktické přesuny, vedení bojové činnosti, boj v zastavěném prostoru i překonávání překážek. Čeští vojáci spolupracovali například se španělskými ženisty a portugalskými pěšáky. Při společných úkolech museli sladit nejen taktické postupy, ale také komunikaci, velení a vzájemnou podporu jednotlivých jednotek.
Důležitou součástí přípravy bylo rovněž cvičení Strong Lineage 2026, zaměřené na prověření schopnosti rychle posílit alianční uskupení dalšími silami. Vedle samotné bojové činnosti tak vojáci procvičovali také přesuny techniky a personálu, součinnost jednotlivých prvků a začlenění posilových jednotek do mnohonárodní sestavy. Schopnost rychlého posílení spojeneckých sil představuje jeden ze základních předpokladů účinné kolektivní obrany.
Společná obrana nekončí na českých hranicích
Vedle pozemních jednotek se na posilování východního křídla NATO podíleli také čeští vrtulníkáři v Polsku. Jejich úkolem byla podpora ochrany polského vzdušného prostoru a příprava na vyhledávání a případné zásahy proti bezpilotním prostředkům. Nasazení tak reagovalo také na rostoucí význam bezpilotních hrozeb v současných ozbrojených konfliktech.
Působení českých vojáků v aliančních uskupeních není zaměřeno pouze na zdokonalování jednotlivých odborností. Stejně důležitá je schopnost spolupracovat se spojenci, používat společné postupy a plnit úkoly pod mnohonárodním velením. Zkušenosti získané v zahraničí vojáci následně přenášejí do svých mateřských útvarů a využívají při dalším výcviku.
Význam společného působení připomněl při slavnostním nástupu také generálmajor Petr Čepelka.
„V Lotyšsku, Litvě, Polsku a na Slovensku jste ukázali, že obrana České republiky nezačíná na našich hranicích. Začíná tam, kde společně se spojenci chráníme bezpečnost celé Aliance,“ uvedl první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR.
Slavnostní nástup na Vítkově byl příležitostí poděkovat vojákům za splněné úkoly, jejich profesionalitu i čas strávený daleko od domova. Poděkování patřilo také rodinám a blízkým, kteří je po dobu zahraničního nasazení podporovali. Zatímco jedna rotace svou službu završila, další čeští vojáci pokračují v plnění úkolů na východním křídle NATO.
Vítejte doma a děkujeme za vaši službu!
Autor: mjr. Richard Maňásek
