Irák
  • 15.2.2023
  • Richard Maňásek

Působení českých vojáků v Iráku patří k důležitým kapitolám zahraničních operací Armády České republiky. Od roku 2003 zde čeští vojenští policisté, instruktoři, chemici, specialisté i štábní důstojníci pomáhali s výcvikem a budováním schopností iráckých bezpečnostních a ozbrojených složek. Český příspěvek se v průběhu let proměňoval podle bezpečnostní situace i potřeb spojenců, jeho hlavní smysl však zůstával stejný: podpořit stabilizaci Iráku, rozvoj místních bezpečnostních struktur a mezinárodní úsilí proti terorismu.

Česká republika se do působení v Iráku zapojila už v prvních letech po pádu režimu Saddáma Husajna. Jedním ze zásadních úkolů moderní historie Vojenské policie se stalo působení českých vojenských policistů na území Iráku od prosince 2003. V operaci IZ SFOR, tedy Iraqi Zone Stabilization Force, dohlíželi na činnost a výcvik příslušníků irácké vojenské policie v Policejní akademii v Az-Zubayru a na místních policejních stanicích. Zároveň probíhal výcvik instruktorů irácké policie na logistické základně Šajba. Součástí činnosti českého kontingentu byly také kurzy instruktorů irácké dopravní policie.

V červenci 2004 byla operace IZ SFOR přejmenována na MNF-I, tedy Multi-National Force – Iraq. České kontingenty Vojenské policie zde pokračovaly v úkolech, které měly přímý dopad na obnovu a fungování iráckých bezpečnostních složek. Nešlo pouze o výcvik jednotlivců. Čeští vojenští policisté pomáhali budovat základní návyky, postupy a schopnosti, bez nichž se bezpečnostní aparát státu nemohl stabilně rozvíjet.

Kontingenty Vojenské policie a ochrana základen

Mezi lety 2003 až 2007 se v Iráku vystřídalo dvanáct kontingentů Vojenské policie. Každý z nich měl přibližně sto vojáků a působil zpravidla ve tříměsíčních intervalech. Jejich hlavním úkolem bylo dohlížet na činnost místní policie a pomáhat při výcviku jejích příslušníků. Čeští vojenští policisté tím navázali na své odborné zkušenosti a zároveň se pohybovali v prostředí, které bylo bezpečnostně velmi náročné.

V rámci střídání čety 10. až 12. kontingentu Vojenské policie se na základně Šajba postupně vystřídaly také tři skupiny příslušníků 73. tankového praporu. Každá z těchto skupin působila v prostoru nasazení přibližně tři měsíce. Úkoly českých vojáků se tak postupně rozšiřovaly od výcviku iráckých bezpečnostních složek také k ochraně a zabezpečení vlastních sil a koaličních zařízení.

Dalších šest českých kontingentů s celkem přibližně 240 vojáky působilo v operaci MNF-I v letech 2007 až 2009. Jejich hlavním úkolem bylo zajištění ostrahy základny iráckých a spojeneckých sil v Basře. Šlo o mimořádně náročnou službu. Obě čety vojáků nastupovaly v plné balistické ochraně do čtyřiadvacetihodinových služeb a základna byla během jejich působení opakovaně terčem raketových a minometných útoků. Českým vojákům při plnění úkolu pomáhali také čtyři psi speciálně vycvičení k vyhledávání zbraní a výbušnin.

V průběhu června 2008 byl čtvrtý kontingent nahrazen pátým v počtu sedmnácti osob, který už plnil nový operační úkol. Ve spolupráci s americkými tankovými experty zabezpečovali čeští vojáci v irácké tankové škole v Al-Taji severně od Bagdádu výcvik iráckých tankistů. Česká pomoc se tak přesunula také do oblasti odborné přípravy vojsk a budování schopností irácké armády.

Operace Inherent Resolve a NATO Mission Iraq

Další významnou etapou českého působení v Iráku se stalo zapojení do operace Inherent Resolve. Česká republika se do ní zapojila od roku 2016 na základě pozvání irácké vlády a v souladu s mandátem mise. Mnohonárodní operace vedená Spojenými státy byla zaměřena na boj proti teroristické organizaci Islámský stát, známé také jako Da’esh, a na podporu výcviku a budování schopností iráckých ozbrojených sil.

Čeští vojáci se v této fázi soustředili především na výcvikové a poradní úkoly. Česká republika měla na starost výcvikové týmy v oblasti letectva, chemického vojska a Vojenské policie. V roce 2018 se zapojila také do operace NATO Mission Iraq, která se zaměřila na poradenství, vzdělávání a podporu rozvoje iráckých bezpečnostních institucí.

Pro Pozemní síly měla význam zejména účast specialistů chemického vojska. Od roku 2018 působila v Iráku výcviková jednotka chemického vojska, jejímž úkolem byla poradní a mentorovací činnost při operačním výcviku specialistů chemického vojska irácké armády. Výcvik se zaměřoval na oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení a probíhal na škole chemického vojska na základně Al-Taji. Český výcvikový tým tím navázal na dlouhodobě silnou reputaci českého chemického vojska v aliančním prostředí.

V roce 2019 byla činnost chemiků krátkodobě posílena o výcvikovou jednotku laboratorních specialistů. Ta působila samostatně, zpravidla dvakrát ročně na období přibližně dvou měsíců. Laboratorní specialisté působili ve vnitřním perimetru letiště v Bagdádu a jejich úkolem bylo posilovat odborné schopnosti v oblasti laboratorní podpory a ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám.

Současně v Iráku působila také výcviková jednotka Vojenské policie. V roce 2019 plnila úkoly výcviku a mentorování irácké policie v rámci mnohonárodního úkolového uskupení policie pod italským velením. Působila na policejní škole irácké policie na základně Camp Dublin v Bagdádu. Český příspěvek tak pokračoval v linii, která začala už v roce 2003: podporovat rozvoj místních bezpečnostních složek prostřednictvím odborného výcviku, mentoringu a sdílení zkušeností.

V březnu 2020 byl výcvik ze strany Iráku po dosažení požadovaných schopností ukončen. Armáda České republiky zároveň dočasně přerušila nasazení 4. úkolového uskupení v Iráku. Důvodem bylo omezení plnění operačních úkolů v místě, zhoršená bezpečnostní situace, pandemie koronaviru a plánovaná restrukturalizace obou misí. Do České republiky se tehdy vrátilo třicet příslušníků 4. úkolového uskupení.

České zapojení bylo obnoveno 1. října 2020. Šest vojáků 5. úkolového uskupení AČR v Iráku začalo působit na pozicích specialistů na velitelstvích misí OIR a NMI. Charakter mise se tím výrazně změnil. Těžiště se přesunulo od přímého výcviku iráckých jednotek k poradní, koordinační a štábní činnosti. Česká republika si v misi NATO Mission Iraq zachovala poradní pozice a v rámci operace Inherent Resolve upravila své zapojení podle nové struktury mise.

Od té doby česká úkolová uskupení působila v rotacích po šesti měsících. Jejich hlavní činností byla poradní a přednášková činnost pro irácké ozbrojené složky, podpora vzdělávacích institucí a působení na štábních a odborných pozicích v rámci obou misí. Čeští vojáci byli dislokováni především na základnách v Iráku a Kuvajtu, včetně základny Union III v Bagdádu.

V letech 2022 až 2025 pokračovala česká účast v Iráku prostřednictvím dalších úkolových uskupení. Čeští vojáci působili jako poradci pro irácké ozbrojené složky, podíleli se na budování schopností a poskytovali odbornou podporu například v oblasti ženijní, letecké, spojovací, dělostřelecké, informační a kybernetické či vzdělávací. Součástí českých úkolových uskupení byli příslušníci napříč Armádou České republiky, včetně Univerzity obrany, Velitelství pro operace, Velitelství pozemních sil, Velitelství vzdušných sil, Velitelství informačních a kybernetických sil, 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, 15. ženijního pluku, 22. základny vrtulníkového letectva a dalších útvarů.

V září 2024 převzalo operační úkol 13. úkolové uskupení AČR Irák. Jeho hlavním úkolem byla poradenská činnost a budování schopností iráckých ozbrojených složek v rámci misí OIR a NMI. V březnu 2025 jej vystřídalo 14. úkolové uskupení, které navázalo na poradní činnost předchozí rotace. Po půlročním působení předalo v září 2025 operační úkol 15. úkolovému uskupení.

V roce 2025 čeští vojáci působili na velitelství operace v Bagdádu na základně Union III a také na velitelství Combined Joint Task Force – Operation Inherent Resolve v Kuvajtu. Jejich úkolem bylo především poskytovat poradní činnost, podporovat koordinační a štábní procesy a podílet se na naplňování mandátu obou misí.

V březnu 2026 byla česká účast v Iráku ukončena. Vzhledem k vývoji bezpečnostní situace na Blízkém východě byla fyzická přítomnost aliančních sil na území Iráku dočasně přerušena a činnost mise pokračuje v omezeném režimu. Část personálu plní poradenské a koordinační úkoly z italské Neapole, konkrétně z velitelství NATO Allied Joint Force Command Naples. Na základě rozhodnutí aliančního velení se této mise v současné době neúčastní žádní příslušníci Armády České republiky. Pro české vojáky nasazené v rámci 15. úkolového uskupení AČR byla mise ukončena.

České působení v Iráku tak prošlo několika výrazně odlišnými etapami. Začalo výcvikem irácké vojenské a dopravní policie, pokračovalo ochranou základen, výcvikem tankistů, zapojením do boje proti Islámskému státu, mentorováním specialistů chemického vojska a Vojenské policie a později poradní a štábní činností v rámci OIR a NATO Mission Iraq. Každá z těchto etap odpovídala jiné bezpečnostní situaci a jiným potřebám Iráku i spojenců.

Význam české účasti v Iráku nespočívá pouze v počtu vyslaných vojáků nebo délce jednotlivých rotací. Její podstatou byla dlouhodobá schopnost předávat odborné zkušenosti, podporovat rozvoj místních bezpečnostních institucí a přispívat ke stabilizaci regionu, který měl zásadní význam pro mezinárodní bezpečnost. Pro Armádu České republiky šlo zároveň o cennou zkušenost s působením v náročném prostředí, s prací v mnohonárodních strukturách a s přechodem od výcvikové mise k poradní a štábní činnosti.

Autor: mjr. Richard Maňásek