- 4.2.2022
Od prvních výsadkářů ze 43. výsadkového pluku přes mechanizované prapory ze Žatce, Tábora, Bučovic, Hranic a Přáslavic až po současné úkolové uskupení. Česká stopa na Slovensku tvoří od roku 2022 nepřerušenou linii alianční odpovědnosti, odstrašení a připravenosti bránit východní křídlo NATO.
Když Rusko na konci února 2022 napadlo Ukrajinu, bezpečnostní situace v Evropě se zásadně změnila. Severoatlantická aliance na tento vývoj reagovala posílením své obranné a odstrašující přítomnosti na východním křídle. Vedle již existujících aliančních uskupení v Pobaltí a Polsku bylo rozhodnuto o vytvoření dalších mnohonárodních uskupení také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Cíl byl jasný: ukázat jednotu spojenců, odhodlání bránit každý centimetr aliančního území a odstrašit každého, kdo by chtěl bezpečnost členských států NATO ohrozit.
Pro Českou republiku měla nová alianční přítomnost na Slovensku mimořádný význam. Bylo rozhodnuto, že právě čeští vojáci převezmou roli vedoucího národa a budou stát v čele mnohonárodního uskupení. Pro Armádu České republiky šlo o historický milník. Poprvé byla českým vojákům svěřena výstavba, příprava a následné velení nasazenému mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO.
Zpočátku se tato alianční aktivita označovala jako enhanced Vigilance Activities, tedy eVA. Poměrně brzy se však začalo používat označení Mnohonárodní bojové uskupení Slovensko, známé pod zkratkou MN BG SVK. Dnes české jednotky působí v rámci širšího aliančního uskupení MN BDE TF SVK, tedy Mnohonárodního brigádního úkolového uskupení Slovensko.
Od výsadkářů k mechanizovaným praporům
Armáda České republiky dokázala v rekordně krátké době připravit a vyslat první jednotku o síle přibližně 250 vojáků. Její jádro tvořili především příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi. Právě oni v dubnu 2022 zahájili české působení ve slovenském prostoru Lešť. Jejich úkolem nebylo pouze dorazit na místo a začít cvičit. V praxi šlo o předsunutou jednotku, která začala budovat základní operační schopnosti, zázemí a podmínky pro další koaliční jednotky. Tato počáteční fáze bývá označována také jako přípravná nebo „nultá“ rotace.
Na práci výsadkářů navázal 1. kontingent Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko, tvořený především vojáky 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Ti v létě 2022 převzali operační úkol jako první plnohodnotná rotace českých vojáků v rámci nově vznikajícího aliančního uskupení. Hlavním úkolem bylo a zůstává posílení obrany východního křídla NATO, demonstrace spojenecké soudržnosti, společný výcvik a připravenost bránit území Slovenské republiky v případě napadení.
Pod českým velením působil v prostoru Lešť mnohonárodní prapor složený z jednotek několika spojeneckých států. Vedle českých vojáků se do něj zapojili také vojáci Slovenska, Slovinska, Německa, Spojených států a dalších aliančních zemí. Součástí českého příspěvku byl kromě bojových jednotek také národní prvek podpory, příslušníci mnohonárodního štábu a jednotka Vojenské policie.
Další rotaci tvořili zejména vojáci ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora, který je součástí 4. brigády rychlého nasazení. Český kontingent pokračoval v rozvoji schopností mnohonárodního uskupení, ve společném výcviku se spojenci a v plnění úkolů spojených s alianční obranou. Nasazení zároveň přineslo důležitou zkušenost s plánováním, řízením a vyhodnocováním výcvikových aktivit v mezinárodním prostředí.
V polovině roku 2023 převzali odpovědnost vojáci 74. mechanizovaného praporu z Bučovic, náležejícího k 7. mechanizované brigádě. Také tato rotace navázala na předchozí práci českých jednotek a pokračovala ve společném výcviku v prostoru Lešť. Významnou součástí působení bylo sladění postupů mezi jednotlivými národními prvky, prohlubování interoperability a ověřování připravenosti mnohonárodního uskupení k plnění operačního úkolu.
Na začátku roku 2024 vystřídali bučovické vojáky příslušníci 71. mechanizovaného praporu z Hranic. Jejich nasazení představovalo další etapu českého velení mnohonárodnímu bojovému uskupení na Slovensku. V té době už bylo zřejmé, že česká mise na Slovensku není pouze krátkodobou reakcí na bezpečnostní krizi, ale dlouhodobým příspěvkem ke kolektivní obraně Aliance.
Česká stopa pokračuje i po předání velení
Významný okamžik nastal 1. července 2024. Česká republika po více než dvou letech předala roli vedoucího národa Španělsku. Tím skončila etapa, během níž čeští vojáci nesli odpovědnost za velení celému mnohonárodnímu uskupení na Slovensku. Neznamenalo to však konec české přítomnosti. Naopak. Čeští vojáci zůstali v Lešti jako jeden z důležitých příspěvků do alianční sestavy.
První rotaci po předání velení tvořili především vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Ti již působili v rámci rozšířeného uskupení pod označením Mnohonárodní brigádní úkolové uskupení Slovensko. Poprvé tak český kontingent plnil úkoly pod španělským velením. Mechanizovaná rota, jednotky bojového zabezpečení a příslušníci mezinárodního štábu se nadále podíleli na připravenosti NATO reagovat na případné ohrožení.
Na konci roku 2024 převzalo operační úkol 6. úkolové uskupení Armády České republiky. Jeho základ tvořili opět především vojáci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce, kteří vystřídali své kolegy ze 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Více než dvě stovky českých vojáků působily společně se španělskými, portugalskými, slovinskými, americkými a slovenskými jednotkami v rámci mnohonárodní brigády. Součástí českého příspěvku byla mechanizovaná rota na kolových obrněných vozidlech Pandur, příslušníci velitelství brigády a národní prvek podpory.
V polovině roku 2025 na tuto rotaci navázalo 7. úkolové uskupení. Také jeho jádro tvořili v drtivé většině vojáci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Téměř dvě stovky českých vojáků pokračovaly v plnění úkolů v rámci mnohonárodní brigády vedené Španělskem. Česká republika si tím udržela významné zastoupení v alianční sestavě na Slovensku a současně potvrdila schopnost dlouhodobě vyčleňovat připravené jednotky pro úkoly kolektivní obrany.
Od prosince 2025 převzalo operační úkol 8. úkolové uskupení Armády České republiky. Jeho významnou část tvoří příslušníci 42. mechanizovaného praporu z Tábora. Ve Vojenském výcvikovém prostoru Lešť převzali odpovědnost od předchozího českého kontingentu a pokračují v úkolech spojených s posilováním východního křídla NATO. Česká republika má na Slovensku i nadále jedno z nejpočetnějších zastoupení v rámci mnohonárodní brigády a další síly zůstávají připraveny na území České republiky.
České kontingenty na Slovensku se od roku 2022 vystřídaly v několika etapách. Začalo to výsadkáři ze 43. výsadkového pluku, kteří vybudovali první zázemí a operační schopnosti. Následovaly mechanizované jednotky ze Žatce, Tábora, Bučovic, Hranic a Přáslavic. Každá rotace přinesla vlastní zkušenosti, vlastní schopnosti a vlastní příspěvek ke společné alianční obraně.
Nasazení na Slovensku je pro Pozemní síly Armády České republiky jednou z nejvýznamnějších zkušeností posledních let. Nejde pouze o zahraniční operaci v geograficky blízkém prostoru. Jde o praktickou ukázku toho, co znamená kolektivní obrana v praxi. Čeští vojáci zde působili jako vedoucí národ, veleli mnohonárodnímu uskupení, cvičili se spojenci a následně pokračovali jako významná součást alianční brigády.
Slovensko se tak stalo místem, kde se spojenecká solidarita neodehrává pouze v politických prohlášeních. Je vidět v každodenním výcviku, ve společných nástupech, v práci štábů, v nasazení mechanizovaných jednotek i v připravenosti reagovat na případné ohrožení. Česká přítomnost na Slovensku je důkazem, že obrana východního křídla NATO je společným úkolem a že Pozemní síly Armády České republiky jsou jeho pevnou součástí.
Autor: mjr. Richard Maňásek
