533. prapor bezpilotních systémů: oči pozemních sil nad bojištěm

Moderní bojiště je stále více založeno na informacích. Nestačí mít k dispozici palebnou sílu, mobilní jednotky a moderní techniku. Velitelé potřebují především vědět, co se děje před nimi, za hranicí přímého pozorování i hluboko v prostoru protivníka. Právě tuto schopnost poskytuje 533. prapor bezpilotních systémů, jehož specialisté využívají bezpilotní prostředky ke vzdušnému průzkumu, sledování prostoru operace a získávání dat důležitých pro rozhodování velitelů.

Prapor je součástí 53. pluku průzkumu a elektronického boje generála Heliodora Píky. Jeho hlavním úkolem je připravovat a vyčleňovat síly a prostředky bezpilotních systémů pro podporu jednotek Pozemních sil Armády České republiky, zejména brigádních úkolových uskupení. Získaná obrazová a senzorová data pomáhají vytvářet aktuální situační přehled, ověřovat informace z dalších zdrojů a plánovat další postup vlastních jednotek.

Vidět dříve a rozhodovat rychleji

Bezpilotní prostředky umožňují sledovat rozsáhlé prostory, vyhledávat objekty a pohyb osob nebo techniky a dlouhodobě pozorovat vybrané místo. Operují přitom i v oblastech, kam by bylo obtížné nebo příliš nebezpečné vyslat průzkumnou hlídku či osádkový letoun.

Jejich význam nespočívá pouze v samotném pořízení obrazu. Důležitá je především rychlost, s jakou se informace dostane k jednotkám a velitelům. Přenos ze senzorů bezpilotního prostředku může poskytovat aktuální přehled o situaci v prostoru operace, upozornit na změnu chování protivníka, odhalit potenciální hrozbu nebo ověřit poznatky získané jinými průzkumnými prostředky.

Velitelé tak mohou rozhodovat na základě přesnějších a aktuálnějších informací. Bezpilotní průzkum současně pomáhá snižovat riziko pro vlastní vojáky, protože některé úkoly lze splnit bez jejich přímého vyslání do nebezpečného prostoru.

Od průzkumné roty k samostatnému praporu

533. prapor bezpilotních systémů vznikl 1. ledna 2020 v Prostějově. Jeho základem se stala rota bezpilotních průzkumných prostředků, která do konce roku 2019 působila v organizační struktuře 102. průzkumného praporu.

Vznik samostatného praporu reagoval na rostoucí význam bezpilotních technologií a na potřebu dále rozvíjet schopnosti Armády České republiky v oblasti vzdušného průzkumu. Nový útvar se od svého založení postupně personálně a materiálně rozvíjel a připravoval se k dosažení počátečních operačních schopností. Těch dosáhl v říjnu 2020.

Významným okamžikem v historii praporu se stal 6. říjen 2020. Prezident republiky tehdy útvaru propůjčil bojový prapor a udělil mu čestný název „generálmajora letectva in memoriam Josefa Dudy“. Mottem praporu je latinské spojení „Dextero tempore“, tedy „V pravý čas“.

Odkaz generálmajora Josefa Dudy

Generálmajor in memoriam Josef Duda patřil mezi významné československé vojenské letce. V československé armádě začínal jako dělostřelecký důstojník, později však přešel k letectvu a absolvoval pilotní výcvik. Po okupaci Československa se zapojil do odboje a odešel do zahraničí.

Během druhé světové války působil nejprve ve Francii, kde se účastnil bojů proti německému letectvu. Po pádu Francie se přesunul do Velké Británie a vstoupil do Royal Air Force. Operačně létal také jako velitel letky u 312. československé stíhací perutě. Později působil jako instruktor, štábní důstojník a velitel Československé náhradní letecké jednotky ve Walesu.

Po návratu do vlasti se stal velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z funkce odstraněn, propuštěn z armády a degradován na vojína. Plné rehabilitace se dočkal až posmrtně po roce 1989. Byla mu vrácena vojenská hodnost a následně byl povýšen na generálmajora in memoriam. V roce 2002 mu byl posmrtně udělen Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy.

Jeho jméno připomíná nejen tradici československého vojenského letectví, ale také odvahu, odbornost a schopnost působit ve správný okamžik – hodnoty, které se promítají i do současného poslání praporu.

Jak je prapor uspořádán

Organizační strukturu 533. praporu bezpilotních systémů tvoří štáb praporu, Středisko bezpilotních systémů, dvě roty bezpilotních systémů a četa logistiky. Jednotlivé části společně zabezpečují přípravu personálu, plánování letových úkolů, provoz různých kategorií bezpilotních prostředků, vyhodnocování získaných dat i technické a logistické zabezpečení.

Nasazení bezpilotního systému není prací jediného operátora s ovládacím zařízením. Za každým letem stojí tým specialistů. Je nutné naplánovat úkol, vyhodnotit meteorologické podmínky, připravit a zkontrolovat techniku, koordinovat využití vzdušného prostoru, řídit samotný let, sledovat údaje ze senzorů a získané informace předávat dál.

Důležitou součástí práce jsou rovněž údržba techniky, příprava komunikačních a řídicích pracovišť, zabezpečení přepravy a schopnost rozvinout celý systém v polních podmínkách. Prapor proto potřebuje nejen operátory bezpilotních prostředků, ale také techniky, elektromechaniky, specialisty plánování, logistiky, spojení a další odborný personál.

Od malých dronů po systém ScanEagle

533. prapor využívá několik typů bezpilotních průzkumných prostředků. Mezi veřejně prezentované systémy patří například Vážka, Puma, RQ-11B Raven a ScanEagle. Jednotlivé prostředky se liší velikostí, způsobem nasazení, délkou letu, dosahem i typem nesených senzorů. Díky tomu může prapor volit techniku odpovídající konkrétnímu úkolu.

Menší bezpilotní systémy mohou podporovat jednotky přímo v prostoru jejich činnosti. Umožňují rychle prozkoumat okolní terén, zkontrolovat přístupovou trasu, sledovat zájmový prostor nebo ověřit přítomnost možného ohrožení. Jejich výhodou je rychlá příprava a možnost nasazení v blízkosti podporované jednotky.

ScanEagle představuje prostředek určený k dlouhodobějšímu průzkumu a sledování rozsáhlejšího prostoru. Jeho senzory umožňují působení ve dne i v noci a přenos obrazu v reálném čase. Letoun může po mnoho hodin sledovat vybranou oblast a poskytovat informace o pohybu osob a techniky, situaci v terénu nebo potenciálních hrozbách.

Přenášený obraz mohou využívat velitelé i jednotky působící v prostoru operace. Podle vývoje situace je možné bezpilotní prostředek průběžně úkolovat a zaměřit jeho pozornost na místo, které je v daném okamžiku nejdůležitější.

Výcvik, společná cvičení a podpora jednotek

Příslušníci praporu se připravují k samostatnému nasazení i ke spolupráci s dalšími druhy jednotek. Výcvik zahrnuje obsluhu a řízení bezpilotních systémů, plánování letů, vyhodnocování obrazových dat, spojení, taktiku, ochranu pracovišť i činnost v polních podmínkách.

Důležitá je spolupráce s průzkumnými, mechanizovanými, výsadkovými, dělostřeleckými a leteckými jednotkami. Bezpilotní prostředek může sledovat prostor před postupující jednotkou, ověřit situaci na trase, podpořit činnost průzkumníků nebo poskytnout další údaje potřebné k plánování palebné podpory.

Příkladem společného výcviku byla účast specialistů praporu na cvičení Ample Strike II/Odolné nebe. Operátoři bezpilotních prostředků zde spolupracovali s průzkumníky, výsadkáři a předsunutými leteckými návodčími při činnosti jednotek zasazených do týlu protivníka.

Vojáci praporu se zapojují také do ověřování nových technologií a postupů. Podíleli se například na armádním testování českého bezpilotního letounu Primoco nebo na zkouškách možností využití bezpilotních prostředků při získávání údajů pro vedení palby. Tyto aktivity pomáhají vyhodnocovat, jak mohou nové technologie doplnit stávající schopnosti jednotek.

Nasazení doma i v zahraničí

Schopnosti 533. praporu nejsou určeny pouze pro výcvik na území České republiky. Specialisté a bezpilotní prostředky mohou podporovat jednotky Armády České republiky působící v zahraničních operacích. Už během prvního roku existence praporu se jeho příslušníci podíleli na plnění úkolů souvisejících se zahraniční operací v Afghánistánu.

Bezpilotní průzkum může být využit také při řešení krizových situací na území České republiky. Ze vzduchu lze sledovat rozsáhlé nebo obtížně přístupné oblasti a poskytovat informace jednotkám spolupracujícím s integrovaným záchranným systémem. Veřejně prezentované zkušenosti praporu zahrnují vedle vojenského výcviku a zahraničních operací právě také podporu při krizových situacích.

Konkrétní způsob nasazení vždy závisí na typu události, podmínkách ve vzdušném prostoru, počasí a požadavcích velitele zásahu. Stejně jako při vojenské operaci je však hlavním přínosem možnost rychle získat přehled o situaci bez nutnosti bezprostředně vysílat lidi do rizikového prostoru.

Budoucnost bezpilotních schopností

Bezpilotní systémy patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti současného vojenství. Zkušenosti z moderních konfliktů potvrzují, že drony všech kategorií významně ovlivňují průzkum, velení, ochranu jednotek i vedení bojové činnosti. Současně se neustále rozvíjejí prostředky elektronického boje, protivzdušné obrany a ochrany proti bezpilotním systémům.

Pro 533. prapor to znamená potřebu průběžně modernizovat techniku, zdokonalovat taktické postupy a připravovat personál na působení v prostředí, kde se technologie i metody protivníka rychle mění. Rozhodující přitom nejsou pouze parametry samotných dronů. Stejně důležitá je schopnost propojit jejich senzory, komunikační systémy a získaná data s ostatními jednotkami.

S dalším rozvojem praporu souvisí také budování nového zázemí na letišti Přerov–Bochoř. Do této lokality se mají části praporu postupně přesouvat. Letištní areál nabízí vhodnější podmínky pro provoz a další rozvoj bezpilotních prostředků, výcvik jejich obsluh i budování potřebné technické a logistické infrastruktury.

Lidé za obrazem z výšky

Bezpilotní prostředek dokáže dlouhé hodiny sledovat prostor, přenášet obraz a shromažďovat data. O jeho skutečném přínosu však rozhodují lidé. Operátoři, technici, analytici, plánovači, logistici a další specialisté musí získané informace správně vyhodnotit a včas je předat těm, kteří je potřebují.

533. prapor bezpilotních systémů tak není pouze jednotkou vybavenou moderními drony. Je především týmem odborníků, kteří propojují letecké technologie s potřebami pozemních jednotek. Jejich úkolem je vidět to, co ostatní ze země vidět nemohou, a přinést potřebnou informaci ve chvíli, kdy může ovlivnit další vývoj operace.

V pravý čas.