- 5.1.2026
Aktivní záloha Armády České republiky představuje jeden z klíčových nástrojů, jak posilovat obranné schopnosti státu a zároveň propojovat armádu s civilní společností. Podle nejvyššího vojenského vedení nejde pouze o personální rezervu, ale o důležitý prvek odolnosti, flexibility a připravenosti České republiky čelit současným i budoucím bezpečnostním výzvám.
Personální stabilita a dlouhodobé doplňování schopností patří mezi zásadní výzvy ozbrojených sil. Armáda České republiky proto systematicky hledá cesty, jak rozšiřovat své kapacity a současně posilovat vazbu se společností. Aktivní záloha v tomto směru představuje jedinečný model, který propojuje vojenské a civilní prostředí a vytváří přirozený most mezi armádou a občany.
Podle náčelníka Generálního štábu AČR Karel Řehka mají aktivní zálohy v moderním pojetí obrany nezastupitelné místo. Nejde pouze o možnost rychlého doplnění jednotek v krizových situacích, ale také o dlouhodobý přínos v podobě odborných znalostí, zkušeností a civilních kompetencí, které záložníci do armády přinášejí. Aktivní záloha tak nepředstavuje pouze kvantitativní posilu, ale kvalitativní rozšíření schopností ozbrojených sil.
„Aktivní zálohy nejsou jen personální posilou. Jsou důkazem fungujícího vztahu mezi armádou a společností a důležitým prvkem celkové odolnosti státu,“ zdůrazňuje generál Řehka. Právě dobrovolný charakter služby podle něj potvrzuje, že obrana státu je sdílenou odpovědností, nikoli výlučnou doménou profesionálních vojáků.
Záložníci zároveň působí jako přirození nositelé bezpečnostního povědomí ve společnosti. Díky svému dvojímu působení – v uniformě i v civilním životě – pomáhají lépe vysvětlovat roli armády a význam obrany státu široké veřejnosti. Přispívají tak k tomu, aby bezpečnostní témata nebyla vnímána jako vzdálená nebo abstraktní, ale jako přirozená součást fungování státu.
Význam aktivní zálohy se ještě více projevuje v kontextu proměnlivého bezpečnostního prostředí. Měnící se situace v Evropě, konflikty vysoké intenzity, hybridní hrozby i tlak na rychlou reakci kladou na ozbrojené síly nové nároky. Aktivní záloha se v tomto prostředí stává pevnou a nedílnou součástí obranného systému státu.
Podle 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč už dnes aktivní záloha nefunguje jako pasivní rezerva. Záložníci procházejí pravidelným výcvikem, jsou začleňováni do konkrétních jednotek a připravováni na plnění reálných úkolů. V některých případech disponují stejnou technikou jako profesionální útvary, což vychází z jednoduchého principu: v krizové situaci musí být schopnosti okamžitě použitelné.
„Obrana státu není jen úkolem profesionálů v uniformě. Je to věc celé společnosti,“ připomíná generál Hlaváč. Rostoucí důraz na aktivní zálohu podle něj úzce souvisí také s konceptem teritoriální obrany. Znalost místního prostředí, vazba na region a schopnost rychlého nasazení představují faktory, které nelze nahradit technikou ani centralizovaným řízením.
Služba v aktivní záloze však není pouze otázkou výcviku, nasazení a technických schopností. Má i silný hodnotový rozměr. Dobrovolné zapojení občanů do obrany státu je projevem osobní odpovědnosti, loajality a důvěry ve státní instituce. Aktivní záloha zároveň nabízí možnost skloubit civilní život se službou vlasti a umožňuje lidem aktivně se podílet na obraně České republiky, aniž by museli opustit své civilní povolání.
Pohled nejvyššího vojenského vedení se v jednom zásadním bodě shoduje: obrana státu není výlučnou záležitostí profesionálních vojáků. Aktivní záloha představuje klíčový prvek obranného systému České republiky – prvek, který zvyšuje flexibilitu Armády ČR, posiluje odolnost společnosti a prohlubuje propojení mezi armádou a občany. V době rostoucí nejistoty bude její význam i nadále narůstat.
