- 3.6.2026
Armáda České republiky má nové specializované pracoviště pro testování bezosádkových pozemních systémů. Na cvičišti Bečva v Lipníku nad Bečvou byl slavnostně otevřen Národní testovací polygon autonomních pozemních vozidel – NATEP UGV. Nový polygon má vytvořit jednotné a realistické podmínky pro ověřování moderních pozemních robotických systémů, výcvik jejich operátorů a další rozvoj autonomních technologií využitelných v budoucích operacích.
Nové pracoviště pro technologie, které mění podobu bojiště
Moderní bojiště se rychle proměňuje. Vedle klasické vojenské techniky na něm stále větší roli sehrávají bezosádkové prostředky, senzory, digitální systémy velení a řízení, umělá inteligence a technologie, které dokážou vojákům poskytnout větší přehled, rychlejší rozhodování a vyšší míru bezpečnosti. Právě do této oblasti směřuje nový polygon NATEP UGV, který vznikl v Lipníku nad Bečvou jako specializované pracoviště pro testování, vývoj a ověřování autonomních a dálkově řízených pozemních systémů.
Jeho otevření proběhlo 3. června 2026 přímo na cvičišti Bečva v rámci konference Spojovací vojsko 2026. Polygon vznikal přibližně osmnáct měsíců a reaguje na potřebu vytvořit jednotné prostředí, ve kterém bude možné porovnávat schopnosti různých bezosádkových platforem za srovnatelných podmínek. Dosavadní testování často probíhalo na prostorech určených především pro těžkou vojenskou techniku, jejichž charakter ne vždy odpovídá specifikům menších robotických prostředků. Ty mají odlišnou hmotnost, rozměry, průchodivost terénem, konstrukci i způsob ovládání.
Důležitým rozdílem je také samotná práce operátora. U bezosádkového vozidla nesedí voják za volantem, ale ovládá prostředek na dálku. Vnímání prostoru, reakce na překážky i orientace v členitém terénu jsou proto zásadně jiné než u klasicky řízené techniky. Nový polygon má tyto podmínky co nejvěrněji simulovat a zároveň umožnit bezpečný výcvik, měření a vyhodnocování schopností jednotlivých systémů.
Polygon vybudovali vojáci vlastními silami
Význam projektu nespočívá pouze v jeho technickém zaměření, ale také ve způsobu, jakým vznikl. Polygon si armáda vybudovala převážně vlastními silami. Na jeho realizaci se podílelo Centrum nasaditelných systémů Agentury komunikačních a informačních systémů Armády České republiky, ženijní jednotky armády a experti na robotiku. Z dostupných informací vyplývá, že důležitou roli při stavbě sehrál zejména 153. ženijní prapor, který je součástí 15. ženijního pluku a je dislokovaný v Olomouci.
Právě zapojení ženistů ukazuje, že nejde pouze o technologický projekt úzké skupiny specialistů, ale o praktický výsledek spolupráce více odborností napříč armádou. Ženijní jednotky se dlouhodobě zabývají stavbou, opravou, ochranou a úpravou infrastruktury, což se při budování polygonu promítlo do přípravy terénu, tvorby překážek a celkového zprovoznění areálu.
Součástí areálu jsou překážky a úseky s různými typy povrchů a terénních situací. Podle veřejně dostupných informací trať obsahuje třináct překážek a její délka je necelých 500 metrů. V prostoru jsou zastoupeny například úseky s pískem, kamenivem, sutinami nebo prvky simulujícími prostředí poškozené infrastruktury. Smyslem není vytvořit atraktivní překážkovou dráhu, ale prostředí, které umožní ověřit, jak si bezosádková technika poradí s podmínkami připomínajícími reálné nasazení.
Do finální přípravy areálu patřilo také vyznačení překážek a komunikací, vytvoření odstavných a manipulačních ploch, zázemí pro ukládání materiálu a příprava kamerového systému pro dohled nad provozem a bezpečností testování. Právě takové detaily rozhodují o tom, zda polygon bude použitelný nejen pro jednorázovou ukázku techniky, ale pro dlouhodobé systematické testování, výcvik a vyhodnocování výsledků.
Od testování techniky k aliančnímu významu
NATEP UGV nebude sloužit pouze k tomu, aby se ověřilo, zda konkrétní robotické vozidlo dokáže překonat překážku. Jeho význam je širší. Armáda zde bude moci testovat schopnosti autonomních a dálkově řízených pozemních prostředků, připravovat operátory, porovnávat různé platformy, podporovat vědecké a výzkumné projekty a postupně vytvářet jednotnější metodiku pro hodnocení nových technologií.
Dlouhodobou ambicí projektu je také budoucí certifikace autonomních pozemních systémů v rámci NATO. Pokud se tento záměr podaří naplnit, může Česká republika získat významné postavení v oblasti testování a ověřování technologií, které budou v moderních ozbrojených silách hrát stále důležitější roli. Polygon tak není jen národním projektem, ale pracovištěm s potenciálním aliančním přesahem.
Otevření polygonu zároveň zapadá do širší digitalizace Armády České republiky. Bezpečné komunikační systémy, odolná datová infrastruktura, schopnost sdílet informace v reálném čase, robotické prostředky a umělá inteligence už nejsou vzdálenou vizí budoucnosti. Stávají se součástí současné modernizace armády. Lipník nad Bečvou se tak stále výrazněji profiluje jako místo, kde se propojuje vojenská praxe, výzkum, průmysl a moderní technologie.
Nový polygon je konkrétním příkladem toho, jak se armáda připravuje na budoucí bezpečnostní prostředí. Vojáci zde nebudou pouze sledovat vývoj moderních technologií, ale aktivně je testovat, ověřovat a učit se je využívat v praxi. NATEP UGV tak představuje další krok k armádě, která dokáže reagovat na proměnu bojiště, chránit své vojáky a rozvíjet schopnosti potřebné pro operace budoucnosti.
Autor: mjr. Richard Maňásek
