Hybridní působení: moderní konflikt před prvním výstřelem

Získat informace, narušit důležité služby, oslabit důvěru v armádu nebo zkomplikovat rozhodování státu. To vše může protivník zkoušet dlouho před začátkem otevřeného konfliktu. Hybridní působení propojuje různé nástroje, od informační manipulace přes špionáž až po sabotáže. Pro Pozemní síly z toho plyne jasný úkol: vedle bojových schopností rozvíjet také schopnost chránit informace, rozpoznávat hrozby a zachovat si důvěru veřejnosti.

Fotografie z vojenského cvičení může být pravá. Přesto může sloužit k manipulaci, pokud ji někdo doplní falešným příběhem. Napadený informační systém může dál fungovat, zatímco z něj útočník získává citlivá data. A zdánlivě běžná nabídka spolupráce může být prvním krokem k navázání kontaktu, jehož skutečný účel vyjde najevo až později.

Tyto situace ukazují, jak nenápadně může nepřátelské působení začínat. Samy o sobě však ještě nedokazují, že jde o součást koordinované operace. Rozhodující je, kdo za nimi stojí, co sleduje a jak spolu jednotlivé aktivity souvisejí.

Více nástrojů, společný cíl

Ve veřejné debatě se hybridní působení často spojuje s dezinformacemi. Jeho záběr je ale podstatně širší. Může zahrnovat kybernetické útoky, zpravodajskou činnost, ekonomický tlak, využívání prostředníků i narušování důležité infrastruktury.

Národní strategie pro čelení hybridnímu působení upozorňuje na zneužívání zranitelných míst demokratického státu a společnosti. Protivník přitom může kombinovat skryté i otevřené aktivity a využívat také prostředky, které jsou samy o sobě legální. [1]

Síla takového působení spočívá v propojení jednotlivých kroků. Ilustrativně může kybernetický útok zajistit přístup k informacím, které pomohou vybrat další cíl. Prostředník následně provede konkrétní úkol a vzniklý incident někdo využije k šíření strachu nebo nedůvěry. Nejde o pevný scénář každé operace, ale o příklad toho, jak se různé prostředky mohou navzájem podporovat.

Úspěchem pro protivníka nemusí být okamžité ochromení státu. Stačit může i zpomalení jeho reakce, ztížení rozhodování nebo oslabení ochoty společnosti podílet se na vlastní obraně. Takové působení může otevřenému konfliktu předcházet, doprovázet ho i pokračovat po jeho skončení.

Česká zkušenost: propaganda, špionáž i příprava sabotáží

Pro Českou republiku nejde o vzdálenou teorii. Ředitel Bezpečnostní informační služby v úvodu k veřejné výroční zprávě za rok 2025 popsal ruské hybridní aktivity zahrnující propagandu, dezinformace, zpravodajské operace a kybernetické útoky. Upozornil také na verbování takzvaných telegramových agentů, kteří by mohli být využiti k sabotážím v Česku i dalších evropských zemích. [2]

Využívání prostředníků pomáhá skutečnému zadavateli zůstávat v pozadí. Člověk najatý k dílčímu úkolu přitom nemusí znát širší souvislosti ani vědět, komu ve skutečnosti slouží. Odhalit vazby mezi jednotlivými kroky pak může být obtížnější než zachytit samotný incident.

Konkrétní příklady přináší také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V dubnu 2026 informoval o aktivitách skupiny APT28, která spadá pod ruské vojenské zpravodajství GRU. Skupina napadla zařízení v několika zemích včetně České republiky. Ze získaných dat se zaměřovala zejména na informace související s armádními a vládními institucemi či kritickou infrastrukturou. [3]

V srpnu následovalo upozornění na kampaň skupiny LAUNDRY BEAR. Podle NÚKIB cílila na e-mailovou komunikaci a další citlivé informace mimo jiné z vládních institucí, obranného průmyslu a energetiky. [4]

Oba případy připomínají, že útok nemusí způsobit viditelný výpadek. Jeho cílem může být dlouhodobý přístup k informacím.

Proč se to týká Pozemních sil

Pozemní síly potřebují k plnění svých úkolů nejen vycvičené vojáky a spolehlivou techniku. Závisí také na dopravě, energetice, telekomunikacích, dodavatelích a dalších součástech fungujícího státu. Narušení těchto služeb proto může zasáhnout i vojenskou činnost.

Dalším cílem může být důvěra v armádu. Vojenská cvičení, přesuny jednotek, modernizace nebo spolupráce se spojenci jsou přirozenou součástí veřejné debaty. Zároveň se mohou stát námětem manipulací, které jejich účelu připisují falešný význam.

Kritika armády ani nesouhlas s konkrétním rozhodnutím samy o sobě nejsou hybridním působením. Rozlišovat legitimní debatu od záměrné manipulace je součástí profesionálního přístupu.

Pro Pozemní síly má proto význam také včasná a srozumitelná komunikace. Vysvětlení toho, co jednotky dělají a proč, pomáhá veřejnosti porozumět jejich činnosti a posoudit tvrzení, která o ní kolují. Důvěryhodnost posiluje i schopnost jasně říct, co je ověřeno a co zatím potvrdit nelze.

Cenná může být i zdánlivá drobnost

Zpravodajsky hodnotné nejsou pouze utajované dokumenty. Zájem může směřovat také k pracovnímu zařazení, profesním kontaktům, vztahům mezi lidmi nebo běžnému fungování organizace.

Jedna veřejná fotografie či příspěvek nemusí mnoho prozradit. Ve spojení s dalšími údaji o místě, čase a osobách ale může doplnit podrobnější obraz jednotky nebo konkrétního člověka. Při zveřejňování informací proto záleží i na tom, s čím je lze propojit.

Voják může být pro protivníka zajímavý nejen tím, co ví, ale také tím, koho zná a k jakému prostředí má přístup. Pokus o navázání kontaktu může začít obyčejným e-mailem, zprávou na sociální síti nebo nabídkou spolupráce.

To není důvod podezírat každého neznámého člověka. Je to důvod věnovat pozornost tomu, o jaké informace žádá a zda jeho zájem odpovídá účelu kontaktu.

Odolnost začíná každodenním jednáním

Odpovědí na hybridní působení je především informovanost, obezřetnost a schopnost správně vyhodnotit situaci. V praxi to znamená ověřovat původ informací, všímat si jejich souvislostí a chránit údaje, které mohou mít pro protivníka hodnotu.

U fotografie nebo videa nestačí zjistit, zda jsou autentické. Důležité je také to, kdy a kde vznikly a zda odpovídají příběhu, který je doprovází. Sdílením neověřeného obsahu lze nevědomky pomoci právě tomu, kdo se snaží vyvolat zmatek.

Stejnou pozornost zasluhují neobvyklé kontakty a požadavky na informace. Pokud situace budí podezření, je namístě postupovat podle příslušných bezpečnostních pravidel a předat ji k posouzení určeným osobám.

Na úrovni instituce se odolnost opírá také o dlouhodobě budovanou důvěru. Tu nelze vytvořit jedním prohlášením až ve chvíli krize. Vzniká každodenní spolehlivou prací, otevřenou komunikací a poskytováním ověřených informací.

Protivník se může snažit ovlivnit naše rozhodování ještě dříve, než dojde k vojenskému střetu. Připravenost proto zahrnuje i schopnost takové působení rozpoznat, omezit jeho dopady a dál plnit úkol.

Odolnost je součástí bojové připravenosti.

Autor: mjr. Richard Maňásek

Zdroje

1. Ministerstvo obrany ČR: Vláda schválila Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, 19. dubna 2021.
2. BIS: Úvodní slovo ředitele BIS k veřejné výroční zprávě za rok 2025.
3. NÚKIB: Routery TP-Link kompromitovány ruským státním aktérem APT28, 8. dubna 2026.
4. NÚKIB: Mezinárodní upozornění na ruskou kybernetickou kampaň zneužívající Zimbra Collaboration Suite, 10. srpna 2026.