- 26.10.2026
V úzké výpusti přehrady se potápěč nemůže kdykoli vynořit. Uvnitř stavby zase práci komplikují temné chodby, kluzké ocelové konstrukce a obtížně přístupná místa. Právě v takových podmínkách společně cvičili ženijní potápěči a tým pokročilého pátrání 15. ženijního pluku. Na přehradě Seč a v lomu Borek hledali hrozby, které by mohly ohrozit důležitá technická zařízení. Výcvik vyvrcholil nočním zásahem u objektu ponorky.
Zadání prohledávací operace bylo jasné: potvrdit, nebo vyloučit přítomnost výbušných či jiných zařízení umístěných s cílem poškodit nebo vyřadit z provozu mechanické části vodního díla. Splnit tento úkol znamenalo dostat se i do míst, která zůstávají běžnému návštěvníkovi přehrady skrytá. Pod hladinu, k výpustím, do technického zázemí i do vyrovnávací věže.
Do společného výcviku se zapojilo šest operátorů týmu pokročilého pátrání (Advanced Search, AS) a jedenáct ženijních potápěčů a příslušníků jejich podpory. Každá odbornost přinášela jinou zkušenost. Na Seči se jejich práce odehrávala souběžně pod vodou i uvnitř stavby.
K hladině nevede přímá cesta
Potápěči prohledávali výpusti přehrady a potrubí přivádějící vodu k vodní elektrárně. Kontrola takových prostor patří k psychicky náročným úkolům. Dlouhý, úzký průchod poskytuje málo místa k pohybu a potápěč v něm nemá možnost jednoduše vystoupat přímo na hladinu. K omezenému prostoru se přidává tlak vody. Podmínky vyžadují klid, soustředění a důvěru ve vlastní přípravu.
Prohlédnout zařízení pod vodou tak znamenalo zvládnout současně několik nároků: orientovat se v prostoru, bezpečně se v něm pohybovat a věnovat pozornost tomu, co by mohlo představovat hrozbu. K jednotlivým místům se vojáci přesouvali také motorovými čluny. Samotná práce potom pokračovala pod hladinou, kde se potápěči museli opřít o své schopnosti a sehranost.
Kam dosáhne kamera
Operátoři AS mezitím prohledávali další části přehrady a vyrovnávací věž. V temných podzemních prostorech je obklopovala složitá technická zařízení. Přístup ke kontrolovanému místu mohl vést přes kluzkou ocelovou konstrukci, úzký průchod nebo úsek ve výšce. Vzájemná kontrola a jištění proto doprovázely i samotný přesun k místu prohlídky.
Než začali specialisté prostor podrobně kontrolovat, vyhodnotili rizika a zvolili vybavení odpovídající podmínkám. Teleskopické kamery s regulovatelným osvětlením a ohebnou koncovou částí jim umožňovaly nahlédnout i tam, kam se sami dostávali jen obtížně. Získat potřebný obraz však někdy znamenalo nejprve vyřešit, jak přístroj na místo vůbec dopravit.
Přenášení citlivé techniky včetně rentgenového vybavení do stísněných prostor bylo samostatným úkolem. Pomáhal lezecký materiál i zkušenosti vojáků s jeho použitím. V takovém prostředí se rychle ukáže, jak dobře operátor zná své vybavení a zda je dokáže využít i mimo podmínky běžného cvičiště.
K prohledávání patřilo také pochopení samotné stavby. Jak funguje konkrétní ventil? Jakou roli má výpusť? Co by znamenalo jejich poškození? Znalost těchto souvislostí je důležitá při posuzování možných následků výbuchu. Příprava na podobný zásah musí počítat i s tím, že se hrozbu nepodaří odstranit. Patří k ní proto také plánování součinnosti se záchranným systémem a opatření, která mohou omezit škody.
Právě možnost cvičit ve skutečném vodním díle měla pro vojáky velkou hodnotu. Každá taková stavba má jiné uspořádání a vlastní technická specifika. Podmínky, se kterými se týmy setkaly na Seči, proto nelze ve vojenském prostoru beze zbytku napodobit.
Nález na trupu ponorky
Společný výcvik vyvrcholil nočním scénářem v lomu Borek. Člun s potápěči a operátory AS se přiblížil k místu zásahu a zůstal v bezpečné vzdálenosti od objektu pod hladinou. Potápěči zahájili ponor a opatrně postupovali k cíli průzkumu. Na výcvikovém objektu představujícím ponorku nalezli připevněné ženijní nálože. Ty v rámci scénáře představovaly výbušnou hrozbu.
Záběry z podvodní kamery se v přímém přenosu objevovaly na obrazovce v člunu. Operátoři mohli nález průběžně vyhodnocovat a současně pořizovat záznam pro další využití. Práce obou týmů se v tu chvíli soustředila na jediné místo: potápěči byli u objektu, specialisté na hladině sledovali obraz a posuzovali další postup.
Podle zadání cvičení nebyl čas přivolat další skupinu EOD. Rozhodnutí proto připadlo operátorovi AS s odborností pro zneškodňování výbušných prostředků. Když se potápěči vynořili, seznámil zasahující s dalším postupem. Společně si upřesnili podrobnosti a úkoly, které měly následovat pod vodou.
Následovala samotná práce u náloží. Potápěči postupovali podle dohodnutých pokynů a využili prostředky pro manipulaci na dálku, které omezovaly riziko pro zasahující. Nálože se podařilo odstranit a odsunout na určené místo. Tam byly zničeny kontrolovaným výbuchem. Noční scénář tak dovedl oba týmy od prvního průzkumu až k odstranění připravené hrozby.
Pod vodou se musí spolehnout na vlastní schopnosti
Výcvik ukázal, proč ženijní potápěči potřebují znalosti munice, výbušných prostředků a odstupné manipulace. U nalezeného objektu jsou právě oni těmi, kdo musí rozpoznat podstatné detaily a předat je ostatním. Operátoři AS na tyto informace navazují svými zkušenostmi a technickým vybavením. Přesnost pozorování i srozumitelnost další domluvy tak ovlivňují práci celého týmu.
Na Seči si vojáci ověřili, co vyžaduje prohledávání skutečného vodního díla. V Borku pak tyto zkušenosti spojili při společném řešení výbušné hrozby pod hladinou. Obě prostředí připomněla, kolik přípravy stojí za tím, než může potápěč splnit svůj úkol a bezpečně se vrátit na hladinu.
Poděkování patří správcům vodního díla Seč a výcvikového objektu v lomu Borek za vstřícnost a možnost uskutečnit výcvik přímo v jejich areálech.
Autor: mjr. Richard Maňásek
