- 19.10.2026
Tři týdny náročné přípravy, opakování základních dovedností a postupné zvyšování nároků. Nově příchozí vojáci 4. brigády rychlého nasazení „Obrany národa“ absolvovali v Žatci doškolovací intenzivní výcvik (DIV), který vyvrcholil bojovými střelbami družstev. Jeho cílem bylo sjednotit úroveň vojenských dovedností, osvojit si standardní operační postupy brigády a připravit jednotlivce na společné plnění úkolů. Stejnou přípravou přitom procházejí všichni nováčci bez ohledu na svou odbornost.
Nejdřív zvládnout základy
Bezpečná manipulace se zbraní, správné střelecké návyky a schopnost reagovat na pokyny velitele. Právě těmito činnostmi začíná příprava vojáků, kteří nově přicházejí ke 4. brigádě rychlého nasazení. Ačkoliv již mají za sebou základní vojenský výcvik nebo předchozí službu u jiných útvarů, musí se seznámit s postupy a standardy, podle kterých jejich nová jednotka funguje.
Doškolovací intenzivní výcvik proto není pouhým opakováním toho, co se vojáci již naučili. Je především příležitostí sjednotit jejich dosavadní zkušenosti, odstranit případné nedostatky a vytvořit společný základ pro další přípravu.
Od prvních dnů se klade důraz na důslednost a přesnost prováděných činností. Vojáci pod dohledem instruktorů opakují jednotlivé postupy, zdokonalují manipulaci se zbraní a postupně přecházejí ke složitějším úkolům. Výcvik probíhá od ranních hodin až do večera a kromě fyzické kondice prověřuje také soustředění, disciplínu a psychickou odolnost.
Smyslem opakování je vytvořit správné návyky. Činnosti, které se mohou v klidných podmínkách zdát jednoduché, totiž musí voják bezpečně zvládnout také při únavě, časovém tlaku nebo v nepřehledné situaci.
Z jednotlivců sehraným družstvem
S postupující přípravou přibývají úkoly, při kterých už nestačí spoléhat pouze na vlastní schopnosti. Vojáci se učí koordinovat pohyb, orientovat se v terénu, reagovat na povely a především spolupracovat s ostatními členy družstva.
Právě součinnost patří mezi nejdůležitější části celého výcviku. Každý příslušník družstva musí znát svou úlohu, rozumět činnosti ostatních a dokázat na ni správně navázat. Při plnění společného úkolu totiž rozhoduje nejen připravenost jednotlivce, ale také schopnost celého týmu postupovat koordinovaně.
„Na začátku se soustředíme hlavně na jednotlivce. Potřebujeme mít jistotu, že každý voják bezpečně ovládá svou zbraň, zná požadované postupy a dokáže správně reagovat. Teprve potom můžeme jednotlivé činnosti spojovat do náročnějších situací. Na konci výcviku už nás zajímá především to, jak vojáci fungují společně. Nestačí, aby byl každý dobrý sám za sebe. Musí se na sebe dokázat spolehnout,“ vysvětluje jeden z instruktorů doškolovacího intenzivního výcviku.
Právě instruktoři mají při přípravě nováčků zásadní úlohu. Sledují jejich pokroky, upozorňují na chyby a dohlížejí na správné provádění jednotlivých činností. Náročnost postupně zvyšují tak, aby vojáci dokázali získané dovednosti uplatnit i v podmínkách, které se více přibližují skutečnému bojovému nasazení.
Bojové střelby prověřily tři týdny přípravy
Vyvrcholením DIV byly bojové střelby družstev. Právě při nich se ukazuje, zda do sebe jednotlivé části předchozího výcviku zapadají. Manipulace se zbraní, přesnost střelby, orientace, velení, pohyb v terénu i vzájemná komunikace se spojují do jednoho úkolu.
Na rozdíl od individuálních střeleb musí vojáci současně sledovat situaci kolem sebe, plnit pokyny velitele a koordinovat svou činnost s ostatními. To vše při dodržování přísných bezpečnostních pravidel, která jsou při používání ostré munice zásadní.
Závěrečné střelby tak nejsou pouze prověrkou střeleckých schopností. Ukazují také, zda družstvo dokáže spolupracovat, správně reagovat na vzniklé situace a uplatňovat postupy, které jeho příslušníci během předchozích týdnů nacvičovali.
Pro samotné nováčky představují důležitý okamžik, kdy mohou získané zkušenosti poprvé propojit při náročné společné činnosti.
„Nejnáročnější pro mě nebyla samotná střelba, ale všechno, co se kolem ní odehrávalo. Člověk musí neustále sledovat ostatní, poslouchat velitele a přitom zvládat svou vlastní činnost. Když jsme začínali, soustředil jsem se hlavně na to, abych správně udělal každý jednotlivý krok. Při závěrečných střelbách už jsme museli fungovat jako celek. Teprve tam jsem si naplno uvědomil, jak důležitá je vzájemná důvěra,“ popisuje jeden z absolventů výcviku.
Nejdřív voják, potom specialista
Doškolovací intenzivní výcvik u 4. brigády rychlého nasazení má ještě jedno důležité specifikum. Bojovými střelbami družstev procházejí všichni nově příchozí vojáci bez ohledu na své odborné zařazení.
Vedle střelců se tak do výcviku zapojují také spojaři, řidiči nebo příslušníci logistického zabezpečení. Jejich každodenní úkoly se sice liší, základní požadavky na vojenskou připravenost však zůstávají společné.
Spojař musí umět zajistit spojení, řidič bezpečně ovládat svěřenou techniku a kuchař zabezpečit stravování jednotky. V případě bojového nasazení však každý z nich musí být zároveň schopen bezpečně zacházet se zbraní, orientovat se v situaci a spolupracovat s ostatními.
Právě proto brigáda věnuje společné přípravě nových příslušníků takovou pozornost. Odborná specializace je pro fungování jednotky nezbytná, sama o sobě však nenahrazuje základní vojenské dovednosti.
Zásada „nejdřív voják, potom specialista“ tak není pouhým heslem. Promítá se přímo do požadavků, které 4. brigáda rychlého nasazení klade na své příslušníky.
Tři týdny jsou teprve začátek
Závěrečnými bojovými střelbami doškolovací intenzivní výcvik skončil, pro jeho absolventy však příprava pokračuje. Získané návyky a zkušenosti budou dále rozvíjet při odborném a taktickém výcviku svých jednotek.
Během tří týdnů se nově příchozí vojáci seznámili se standardy brigády, zdokonalili základní vojenské dovednosti a prošli společnou přípravou, jejímž cílem bylo vytvořit předpoklady pro jejich další začlenění do jednotek.
DIV jim současně ukázal, že připravenost vojáka nespočívá pouze ve zvládnutí vlastní odbornosti nebo v přesné střelbě. Stejně důležitá je schopnost správně se rozhodovat, dodržovat stanovené postupy a být spolehlivou součástí týmu.
Právě na těchto základech stojí další příprava příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, která nese motto „Tam, kde jiní nestačí“.
Autor: mjr. Richard Maňásek
