- 24.2.2026
Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.
„Nikdy se nesmí opakovat stav, kdy obrana Česka směřovala do trosek a všichni se tvářili, že se nic neděje,“ řekl Řehka a varoval před snižováním výdajů na obranu. Přiznal, že bezpečnostní situace není jednoduchá a v dohledné době se nebude zlepšovat. „V důsledku dlouhodobého zanedbání obrany a vnitřního dluhu je dnes potřeba investovat více, aby se dosáhlo požadovaných schopností,“ dodal.
Náčelník generálního štábu varoval před Ruskem, které dlouhodobě považuje za hlavní bezpečnostní hrozbu pro Česko. „Rusko útočí na naši svobodu a suverenitu,“ prohlásil v den čtvrtého výročí nevyprovokované ruské agrese proti Ukrajině. V souvislosti s ruskou hrozbou zmínil i proměnu transatlantických vztahů a zdůraznil důležitost posilování evropského křídla NATO.
„V posledních letech skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo,“ uvedl dále. Česká armáda podle něj přestala předstírat, že je vše v pořádku a začala se připravovat na nejhorší možný scénář. V projevu na shromáždění vyzval vojáky, aby dávali nezkreslená a upřímná doporučení politickému vedení země. Vláda podle něj musí přijímat rizika vědomě. „Být voják není zaměstnání, je to služba a je to poslání,“ prohlásil.
Na úvod mluvil Řehka o činnosti armády v roce 2025. Uvedl, že proběhla vojenská cvičení na různých úrovních velení, zmínil například cvičení Odolné Česko 2025. „Vše, na co jsme kladli v roce 2025 důraz, souvisí s bojeschopností,“ řekl šéf armády a zopakoval, že klíčovou úlohou armády je zajistit bezpečnost.
Náčelník generálního štábu rekapituloval také pokračování v modernizaci armády. „Ty miliardy, které to naše spoluobčany stálo, nebyly utraceny za hračky pro vojáky. Byly investovány do odstrašení a obrany, do naší budoucí prosperity a bezpečí,“ připomněl.
Řehka pochválil armádu za to, že v oblasti obrany navázala spolupráci i s nevojenskými subjekty, ačkoli ji k tomu nic nezavazuje. „Dokázali jsme iniciovat zapojení řady jiných resortů a státních institucí i nevládních organizací,“ deklaroval.
Zůna označil obranu za prioritu vlády
Ministr obrany ve svém projevu označil obranu za jednu z klíčových priorit vlády. Kritizoval však nedostatek koncepčnosti, který podle něj v posledních letech v armádě panoval. „Koncepce, opatření a výroky se musí potkat s výsledkem. (...) Obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických gestech,“ prohlásil Zůna.
Armádní koncepce je podle Zůny nutné tvořit „odspodu“. V souvislosti se státními ambicemi v oblasti obrany i závazky vůči spojencům zmínil i možnost vypracování dočasného „vlastního, ryze národního postupu a řešení“.
Ministr se vyjádřil i k financování armády. „Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu,“ řekl Zůna. Podle Řehky armádě peníze chybí. Oba se však shodli na tom, že zásadní je pro armádu předvídatelnost rozpočtu.
Sněmovní výbor pro obranu minulý týden dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva obrany na letošní rok. Podle návrhu by měl úřad hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více, 175,79 miliardy. Prezident Petr Pavel poté označil snižování výdajů v současné době za nezodpovědné.
Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.
„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury,“ upřesnil ministr svou vizi.
Pravidelné setkání
Zatímco pro Zůnu jde o první účast na akci v jeho současné funkci, pro Řehku by to mohlo být jeho poslední velitelské shromáždění na postu šéfa armády. Skončit ve funkci by měl v létě.
Velitelské špičky se setkávají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní shromáždění se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku.
Na posledním velitelském shromáždění loni v listopadu vystoupil i prezident Petr Pavel. V projevech se prezident spolu s Řehkou a tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) věnovali stavu české armády i ruské válce proti Ukrajině.
Velmi kritický byl zejména Řehka, který varoval především před byrokracií a pomalými procesy, které se neadaptují na současné potřeby. V souvislosti s válkou na Ukrajině a jejími důsledky uvedl, že největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika. Řekl také, že Moskva je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít.
Zdroj: ČT24, foto: Jan Schejbal
