Vojenská služba jako inspirace: Příběh vojáka, který napsal knihu

Příslušník Armády ČR při vojenském výcviku v terénu.
  • 24.1.2026
  • Richard Maňásek

Vojenská služba není jen o výcviku, rozkazech a plnění úkolů. Pro některé vojáky se stává také zdrojem osobní inspirace a prostoru pro přemýšlení. Jedním z nich je Petr Kurjak, voják z Liberecka, který během vojenské služby začal psát knihu inspirovanou vlastními zkušenostmi a atmosférou výcviku. Jeho příběh ukazuje, že i v náročném vojenském prostředí vznikají civilní a lidské hodnoty.

Impuls k psaní přišel během jarních vojenských cvičení v roce 2024. Dlouhé dny plné fyzické i psychické zátěže střídaly večery v polním táboře, kdy po splnění úkolů nastalo ticho a prostor k odpočinku. Právě v těchto chvílích začal autor postupně rozvíjet příběh, který se mu formoval v hlavě. Vznikající text nebyl přímým popisem vojenské reality, ale její volnou transformací do světa temné fantasy.

Vojenské prostředí se pro něj stalo rámcem, který pomohl dát myšlenkám řád. Disciplína, soustředění a nutnost pracovat systematicky se promítly i do samotného procesu psaní. Zkušenosti z výcviku, práce v kolektivu a překonávání vlastních limitů se nepřímo otiskly do charakterů postav i celkové atmosféry příběhu. „Člověk má po celém dni konečně čas přemýšlet. V hlavě se mu začnou skládat věci, které přes den neměl možnost zpracovat,“ popisuje autor, jak se k psaní postupně dostal.

Temný fantasy svět, který v knize vytvořil, pracuje s motivy vnitřního boje, strachu a odpovědnosti. Nejde však o literární únik od reality, ale spíše o jinou formu jejího zpracování. Autor do příběhu promítl zkušenosti, které jsou blízké mnoha vojákům – tlak na výkon, nutnost rozhodovat se v nejistotě a význam důvěry mezi lidmi, kteří na sebe spoléhají v náročných situacích.

Psaní se pro něj stalo způsobem, jak si srovnat myšlenky a zároveň sdílet zkušenosti s širší veřejností. Kniha není autobiografií ani popisem konkrétních událostí, ale odráží hodnoty, které jsou s vojenskou službou úzce spojené. Odvaha, vytrvalost a schopnost čelit překážkám se zde objevují v symbolické podobě, srozumitelné i čtenářům bez vojenských zkušeností.

Příběh vojáka, který během služby napsal knihu, připomíná, že armádu netvoří pouze technika a struktury, ale především lidé se svými zájmy, schopnostmi a osobními cestami. Vojenská služba může být nejen profesí, ale také impulzem k osobnímu rozvoji a tvůrčí činnosti. I díky podobným příběhům je možné nahlédnout do armády jako do prostředí, kde vedle profesionality a odpovědnosti existuje prostor pro lidskost a vlastní iniciativu.

Zdroj: celý článek