- 27.10.2026
K boxu ji přivedl otec. Sama přitom nikdy neplánovala, že se jednou dostane do české reprezentace. Několikrát se sportem skončila, prožila období, kdy nevěděla, jak dál, a nakonec našla novou motivaci v olomouckém Spider Box Clubu. Dnes má čtyřiadvacetiletá Petra Cvoligová za sebou přibližně osmdesát zápasů, pět medailí z mistrovství České republiky i úspěchy na mezinárodní scéně. Vedle boxu zvládá vysokoškolské studium a tři brigády. V listopadu se představí na armádním přeboru v Olomouci, kde ji v exhibičním utkání čeká její klubová kolegyně Kateřina Marynets.
Kamaráda box přestal bavit. Petra zůstala
Když Petra Cvoligová před šesti lety poprvé vstoupila do boxerské tělocvičny, rozhodně nepřemýšlela o reprezentačním dresu ani o medailích z mistrovství republiky. Její otec chtěl, aby se věnovala některému z bojových sportů, a tak se jednoho dne vydala na trénink s kamarádem. Zatímco jeho box brzy přestal bavit, Petra u něj zůstala. I když, jak sama přiznává, ne tak docela. Několikrát totiž přišlo období, kdy se rozhodla skončit, aby se po čase zase vrátila. „Kdyby mi někdo na začátku řekl, kam až mě tenhle sport dostane, asi bych mu nevěřila. Vlastně jsem se k boxu vůbec nedostala proto, že bych odjakživa snila o kariéře boxerky,“ vzpomíná dnes čtyřiadvacetiletá sportovkyně.
Postupně začala trénovat pravidelněji a po necelých dvou letech se dostala také k závodnímu boxu. Přicházely první zápasy, vítězství i porážky. S každým dalším utkáním získávala zkušenosti a poznávala, jak náročná je příprava na několik minut strávených v ringu. Z původně nezávazného sportování se stal závazek, kterému začala podřizovat stále větší část svého času. „Úspěchy nepřišly přes noc. Za každým titulem, každým vítězstvím na mezinárodním turnaji a každou nominací do reprezentace stojí spousta práce, tréninků, pochybností i momentů, kdy člověk musí překonat sám sebe,“ popisuje Petra.
Titul mistryně republiky a zlato ze Švédska
První výrazný úspěch zaznamenala v roce 2021, kdy získala stříbrnou medaili na mistrovství České republiky. O dva roky později dosáhla na výsledek, kterého si dodnes váží nejvíce. Na republikovém šampionátu v Ostravě zvítězila ve váhové kategorii do 52 kilogramů a poprvé se stala mistryní České republiky. Vítězství pro ni mělo zvláštní význam také proto, že mu předcházela série neúspěšných zápasů. „Nejdůležitější pro mě je asi stále český titul mistryně z roku 2023. Bylo to pro mě poprvé, co jsem dokázala zvítězit na českém šampionátu a po sérii neúspěšných zápasů se vrátit zpět na vítěznou vlnu,“ vysvětluje.
K mistrovskému titulu postupně přidala další tři stříbrné medaile z let 2024, 2025 a 2026. Za svou dosavadní kariéru tak získala pět medailí z republikových šampionátů a vybojovala si také místo v kádru české reprezentace. S rostoucími zkušenostmi začala úspěšně nastupovat i na mezinárodních turnajích. Jedním z jejích nejcennějších zahraničních výsledků je vítězství na Golden Girl Championship ve švédském Boråsu v roce 2025, kde musela na cestě ke zlatu zvládnout tři náročná utkání se zkušenými evropskými boxerkami. Úspěchy slavila rovněž na mezinárodních turnajích ve Španělsku a v Ostravě. Celkově má dnes za sebou přibližně osmdesát zápasů.
Změna klubu jí vrátila chuť pokračovat
Přestože se Petře na soutěžích dařilo, ne vždy měla jasno v tom, jakým směrem se chce dál ubírat. Jedno z nejtěžších období přišlo v době, kdy ještě působila v kroměřížském klubu BC Bruiser. Měla pocit, že se její výkonnostní růst zpomaluje a že potřebuje nové prostředí, které jí nabídne další možnosti rozvoje. Hledala především kvalitní ženské sparingpartnerky a tréninkové podmínky odpovídající jejím ambicím. Přibližně před dvěma lety se proto rozhodla přestoupit do Spider Box Clubu Olomouc, kde se její přípravy ujal trenér Petr Řezníček, bývalý český reprezentant a dvojnásobný mistr republiky.
Rozhodnutí změnit klub se nakonec ukázalo jako zásadní především pro její motivaci. Petra otevřeně přiznává, že před odchodem z Kroměříže procházela obdobím nejistoty. „Za nejtěžší období považuji možná právě dobu před přechodem do Spideru, jelikož jsem moc nevěděla, co dál a jakým směrem chci tuto svou cestu posouvat. Nakonec jsem se ale díky přijetí do týmu znovu zamilovala do boxu,“ říká. V Olomouci našla nejen kvalitní tréninkové zázemí, ale také kolektiv, ve kterém může pravidelně pracovat na svých výkonech a připravovat se na další domácí i zahraniční soutěže.
Vysoká škola, tři brigády a úvahy o armádě
Petra pochází z Kroměříže, kde stále bydlí, většinu času však tráví v Olomouci. Na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého studuje magisterský program a současně si přivydělává na třech místech – v posilovně, obchodě Action a na čerpací stanici. Skloubit vysokoškolské studium, několik zaměstnání a pravidelnou boxerskou přípravu není jednoduché, zvlášť když do programu přibývají reprezentační soustředění a zahraniční turnaje. Přesto se nechce vzdát ani sportovních ambicí, ani svého vzdělání.
Její původní profesní plány přitom měly poměrně blízko k armádnímu prostředí. Na Masarykově univerzitě vystudovala bakalářský obor zaměřený na speciální edukaci bezpečnostních složek, který si vybrala nejen kvůli zájmu o bojové sporty, ale také proto, že v minulosti uvažovala o vstupu do armády. „Dříve jsem uvažovala o vstupu do armády a také mě velmi zaujal tento obor díky velké řadě předmětů zaměřených na bojové sporty,“ vysvětluje. Postupně však zjistila, že ji více přitahuje fyzioterapie a masáže, a proto se rozhodla pokračovat ve studiu jiným směrem. Zkušenosti z ringu přesto považuje za užitečné i mimo sportovní prostředí. „Dnes už vím, že box pro mě nikdy nebyl jen o medailích a výsledcích. Je také o hlavě, disciplíně a schopnosti zvládat situace, které člověka prověří mnohem víc než samotný zápas.“
S Kateřinou Marynets ji spojuje víc než společný klub
Jednou z boxerek, se kterými se Petra v Olomouci pravidelně připravuje, je Kateřina Marynets, studentka Vojenské střední školy v Moravské Třebové a úspěšná reprezentantka v mládežnických kategoriích. Jejich společná historie přitom začala dávno předtím, než se obě staly členkami stejného klubu. Poprvé se setkaly v jednom z brněnských gymů, kam tehdy ještě velmi mladá Kateřina přijela na sparingy. Kvůli rozdílným zkušenostem spolu tehdy neboxovaly, ale jejich cesty se v dalších letech opakovaně protínaly na oblastních soutěžích a reprezentačních srazech.
Situace se změnila přibližně před rokem, kdy Kateřina přestoupila do Spider Box Clubu Olomouc. Obě se začaly pravidelně potkávat na trénincích a postupně došlo také na vzájemné utkání. To první absolvovaly na loňském vojenském přeboru. Podle Petřiných vzpomínek mělo jít původně o exhibici, po třech kolech však rozhodčí vyhlásili vítězkou právě ji. Letos se proti sobě postaví znovu, tentokrát v rámci exhibičního programu armádního přeboru v Olomouci.
Jejich vzájemné zápasy navíc získávají nový sportovní význam. Kateřina přechází z mládežnické kategorie mezi dospělé ženy a obě nyní boxují ve stejné váze. Do budoucna se tak mohou ucházet o stejnou reprezentační nominaci. Petra však zdůrazňuje, že jejich vztah není poznamenán osobní rivalitou. „Soupeření s Kačkou beru spíše s rezervou. Vím, že je velmi talentovaná a šikovná boxerka, ale sama vím, jak je přestup mezi dospělé ženy náročný a že bude Káča ze začátku potřebovat nasbírat co nejvíce zkušeností,“ vysvětluje.
Jednou z možností, jak by se v budoucnu mohly obě prosadit na mezinárodní scéně, by podle Petry mohl být přechod některé z nich do jiné váhové kategorie. Takové rozhodnutí ale nechává na trenérovi. Důležitější než vzájemné porovnávání výsledků je pro ni společná příprava a dobré vztahy v klubu. „Kačku vnímám více jako týmovou kolegyni a parťačku, proto mezi sebou před, během ani po zápase nebudeme mít zlou krev. Jde pouze o sportovní výkon a snahu ukázat, co v nás je.“
Další zastávka? Evropské hry a možná i olympiáda
Přestože Petra za šest let u boxu dosáhla řady úspěchů, její největší sportovní cíle mohou být teprve před ní. V roce 2027 by se ráda představila na Evropských hrách v Istanbulu, jejichž boxerský turnaj bude součástí kvalifikace na olympijské hry v Los Angeles 2028. Účast na olympiádě je pro ni zatím vzdálenou ambicí, ke které vede cesta přes další mezinárodní zkušenosti, kvalitní výsledky a úspěch v reprezentační nominaci. Zapomínat nechce ani na domácí šampionát, kde by znovu ráda získala titul mistryně České republiky. „Samozřejmě chci dále sbírat zkušenosti na mezinárodních turnajích a připravovat se na mistrovství České republiky, abych si mohla zase odnést pás mistryně ČR,“ říká.
Ještě předtím ji však čeká další setkání s Kateřinou Marynets v ringu. Obě boxerky se představí v exhibičním utkání na přeboru velitele Pozemních sil AČR, který se uskuteční 4. a 5. listopadu ve sportovní hale Šibeník v Olomouci. Diváci tak budou mít příležitost sledovat souboj dvou klubových kolegyň, které se dobře znají z každodenní přípravy, ale před publikem budou chtít každá předvést to nejlepší.
Pro Petru to bude další z přibližně osmdesáti zápasů, které už během své kariéry absolvovala. A možná také další krok na cestě k mnohem větším sportovním výzvám.
Autor: mjr. Richard Maňásek
Související články