- 8.10.2026
Evropská unie se připravuje nejen na řešení politických a hospodářských krizí, ale také na situace, které vyžadují rychlou vojenskou reakci. K tomu slouží mimo jiné mnohonárodní bojová uskupení označovaná jako EU Battlegroups. Jejich úkolem je přispívat k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, pomáhat při řešení krizí a vytvářet podmínky pro stabilizaci oblastí zasažených konfliktem. V roce 2028 převezme Česká republika vedoucí roli v uskupení tvořeném vojáky Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.
Co je EU Battlegroup?
EU Battlegroup (EUBG) je mnohonárodní vojenské uskupení vytvářené členskými státy Evropské unie pro případ potřeby rychlé reakce na krizové situace. Nejde o stálou evropskou armádu. Jednotlivé země do společných sil vyčleňují své vojáky, vojenskou techniku a další prostředky, které po stanovenou dobu udržují v požadované připravenosti.
Koncept bojových uskupení vznikl jako součást společné bezpečnostní a obranné politiky EU a do plné operační pohotovosti se dostal v roce 2007. Jeho základem jsou jednotky schopné samostatného působení po omezenou dobu, vybavené potřebnými bojovými i podpůrnými prostředky. Tradiční model EU Battlegroup vychází z přibližně 1 500 vojáků, konkrétní složení a velikost uskupení se však mohou lišit podle stanovených úkolů.
Důležitou vlastností těchto sil je mnohonárodnost. Společně mohou působit jednotky několika armád, které mají rozdílnou techniku, organizační strukturu i zkušenosti. Aby byly schopny plnit úkoly jako jeden celek, musí používat sladěné postupy, společně plánovat a zajistit vzájemnou komunikaci i logistickou podporu.
Kdy a proč může být bojové uskupení nasazeno?
Smyslem EU Battlegroups je poskytnout Evropské unii vojenský nástroj pro situace, kdy samotné diplomatické nebo civilní prostředky nemusí být dostatečné. Může jít například o zhoršující se bezpečnostní situaci v některém regionu, ohrožení civilního obyvatelstva nebo potřebu zajistit bezpečné podmínky pro mezinárodní humanitární pomoc.
Rozsah možných úkolů je poměrně široký. Bojová uskupení mohou být určena k předcházení konfliktům, mírovým a stabilizačním operacím, evakuaci osob z ohrožených oblastí nebo k podpoře humanitárních a záchranných činností. V závislosti na mandátu mohou plnit také bojové úkoly v rámci operací krizového řízení.
Nasazení těchto sil není automatické. Každé případné použití podléhá politickému rozhodnutí členských států v Radě Evropské unie a musí odpovídat mezinárodnímu právu. Konkrétní mandát pak určuje, kde, za jakých podmínek a s jakým cílem mohou vojáci působit.
Bojová uskupení tak představují jednu z možností, jak může Evropská unie vojensky přispívat k mezinárodní bezpečnosti, ochraně lidských životů a stabilizaci krizových oblastí.
Čtyři armády, společné úkoly
Jedním z mnohonárodních uskupení bude v roce 2028 V4 EUBG, tvořené Českou republikou, Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Označení V4 odkazuje na Visegrádskou skupinu, jejíž státy dlouhodobě spolupracují také v oblasti obrany a bezpečnosti.
Plánovaná velikost uskupení dosahuje až 3 000 vojáků. Jeho součástí mohou být vedle bojových jednotek také prostředky velení a spojení, logistické zabezpečení, zdravotnické prvky, ženisté a další odbornosti potřebné pro samostatné působení v prostoru operace. Konkrétní národní příspěvky a jejich vzájemné uspořádání vycházejí z dohod zapojených států.
Výhodou společného uskupení je možnost spojit různé vojenské schopnosti jednotlivých zemí. Každá armáda přispívá podle svých možností a společně vytvářejí síly, jejichž úkoly přesahují schopnosti jednotlivých vyčleněných jednotek. Taková spolupráce však klade vysoké nároky na velení, komunikaci, logistiku i vzájemnou znalost postupů.
Jakou roli bude mít česká armáda?
Česká republika převezme ve V4 EUBG 2028 úlohu vedoucí země, označovanou anglickým termínem Framework Nation. Tato role zahrnuje odpovědnost za koordinaci přípravy mnohonárodního uskupení a vytváření podmínek pro jeho společné fungování.
Neznamená to, že by česká armáda samostatně rozhodovala o nasazení vojáků ostatních států. Jednotlivé země si zachovávají své národní pravomoci a o případném nasazení rozhodují příslušné politické a vojenské orgány. Vedoucí země však zajišťuje významnou část organizační a koordinační práce, bez níž by společné síly nemohly účinně fungovat.
Pro Armádu České republiky, včetně jejích pozemních sil, představuje tato odpovědnost možnost dále rozvíjet schopnosti potřebné k působení v mnohonárodním prostředí. Nejde přitom pouze o připravenost jednotlivých vojáků a jednotek, ale také o schopnost řídit složitější vojenské operace, koordinovat různé odbornosti a spolupracovat s partnerskými armádami.
Zkušenosti získané při vytváření společného uskupení mají význam také pro další mezinárodní spolupráci. Schopnost plánovat a působit společně s evropskými partnery je důležitá jak pro operace Evropské unie, tak pro závazky České republiky v rámci NATO.
Evropská bezpečnost a společná odpovědnost
Bezpečnostní prostředí v Evropě i jejím okolí se v posledních letech výrazně proměnilo. Evropská unie proto rozvíjí schopnosti, které jí umožňují reagovat na krize prostřednictvím civilních i vojenských nástrojů. Na původní koncept EU Battlegroups navazuje širší schopnost rychlého nasazení označovaná jako EU Rapid Deployment Capacity, která umožňuje sestavovat vojenské síly až o 5 000 příslušnících.
Společná bezpečnostní a obranná politika EU přitom vychází z širších cílů podpory míru, demokracie, právního státu, lidských práv a respektování mezinárodního práva. Vojenská uskupení jsou jedním z nástrojů, kterými může Unie přispívat k bezpečnosti a řešení mezinárodních krizí.
Zapojení České republiky do V4 EUBG 2028 proto není pouze otázkou poskytnutí určitého počtu vojáků. Převzetím vedoucí role se česká armáda podílí na vytváření společných evropských vojenských schopností a na přípravě sil, které mohou být v případě potřeby využity k ochraně životů, udržování míru a obnově stability v krizových oblastech.
Autor: mjr. Richard Maňásek
