- 22.9.2026
Brigádní generál Zdeněk Mikula předal 7. mechanizovanou brigádu ve chvíli, kdy má nastavený směr největší technologické proměny své novodobé historie. Jeho nástupce plukovník generálního štábu Miroslav Vybíhal tak nepřebírá útvar před modernizací, ale brigádu, která do ní právě vstupuje. Leopardy, CV90, houfnice Caesar, vozidla Titus a další systémy postupně změní její technickou podobu. Podstatně větší změna se však odehraje uvnitř jednotek – ve způsobu velení, výcviku, sdílení informací a vedení boje.
Když brigádní generál Zdeněk Mikula po čtyřech letech předával velení 7. mechanizované brigády, opakovaně upozorňoval, že modernizace nesmí zastínit její skutečný základ – lidi. Jeho nástupce na tuto myšlenku přirozeně navazuje, posouvá ji ale do další fáze. Plukovníka generálního štábu Miroslava Vybíhala čeká období, kdy se dlouho připravované projekty začnou ve velkém promítat do každodenního fungování jednotek. Techniku totiž nestačí převzít. Je nutné vycvičit osádky, specialisty a instruktory, změnit výcvik, přizpůsobit logistiku a naučit štáby pracovat s množstvím informací, které současné platformy generují. Právě přechod z analogového prostředí do digitálního považuje nový velitel za jednu z největších výzev příštích let.
Výhodou přitom je, že brigádu nepřebírá jako člověk zvenčí. Se „sedmičkou“ spojil významnou část své profesní dráhy. Působil na jejím velitelství, velel 72. mechanizovanému praporu, později se stal náčelníkem štábu a následně zástupcem velitele brigády. Po necelých dvou letech mimo Hranice se vrátil do útvaru, jehož systém zná z několika úrovní velení. „Pozice velitele brigády je pro mě nová, ale se 7. mechanizovanou brigádou jsem spjatý už od roku 2015. Na necelé dva roky jsem odešel do Prahy, ale návrat do Hranic považuji za to nejlepší, co mě mohlo profesně potkat,“ říká plukovník Vybíhal.
Z modernizačních projektů musí vzniknout ucelený soubor bojových schopností
Sedmou mechanizovanou brigádu podle svého nového velitele přebírá v dobrém stavu. Za významnou výhodu považuje především její personální naplněnost, protože právě lidé budou při přezbrojení rozhodujícím faktorem. Složitější technika znamená delší odbornou přípravu a vyšší investici do každého specialisty. Ztráta zkušeného střelce-operátora, technika nebo instruktora proto bude s novými platformami znamenat výrazně větší problém než dnes. Hlavní úkol přitom plukovník Vybíhal nevidí jako vlastní velitelský projekt, ale jako součást priority celé Armády České republiky – výstavby těžké brigády. A právě tady je důležité nezúžit modernizaci pouze na CV90 nebo Leopardy.
„Nejde přitom jen o vozidla CV90. Modernizace se týká celé brigády a prvků brigádního úkolového uskupení. Ve skutečnosti běží celá řada velkých i menších projektů, které společně zvýší schopnosti brigády,“ vysvětluje Vybíhal. Klíčové je právě slovo společně. Moderní tank, pásové bojové vozidlo pěchoty, dělostřelecký systém nebo spojovací prostředek mohou samostatně nabídnout výrazně vyšší schopnosti než technika, kterou nahrazují. Teprve jejich propojením ale vzniká skutečná bojová hodnota brigády. To je zároveň přímé pokračování směru, který během předchozího období nastavoval generál Mikula. 7. mechanizovaná brigáda nemá být souborem moderních platforem, ale systémem, ve kterém se jednotlivé schopnosti vzájemně doplňují.
CV90 nebude jen lepší BVP
Největší změnu pocítí v následujících letech mechanizované prapory. Podle současného harmonogramu má testování vozidel CV90 začít na počátku roku 2027 a následně se očekává zahájení dodávek. Do konce roku 2030 má Armáda České republiky převzít celkem 246 vozidel v sedmi modifikacích. Rozsah projektu dobře ukazuje, že nejde pouze o náhradu BVP-2 novějším vozidlem. České mechanizované jednotky přecházejí na platformu, která bude fungovat úplně jiným způsobem.
Plukovník Vybíhal rozdíl přirovnává k přechodu mezi dvěma generacemi spotřební elektroniky. „Když si vedle sebe postavíte staré BVP-2 a CV90, je to jako tlačítkový telefon vedle nejnovějšího iPhonu. Nejde jen o nové zařízení, ale o úplně jiný způsob práce.“ Právě tato věta vystihuje podstatu celé změny lépe než samotný výčet technických parametrů. Vyšší balistická ochrana, palebná síla nebo mobilita budou viditelnými prvky nové platformy. Pro fungování jednotky však může být ještě významnější její digitální architektura, senzory, systém řízení palby a schopnost pracovat s informacemi.
To zásadně zvýší požadavky na osádky. Základní kurz střelce-operátora má podle velitele proti dnešnímu modelu trvat přibližně dvojnásobně dlouho a skutečné zvládnutí systému řízení palby bude otázkou měsíců. Tím se mění i personální ekonomika mechanizovaného praporu. Každý zkušený specialista bude představovat mnohem větší investici času a prostředků a armáda bude muset hledat cesty, jak jej na pozici udržet. Moderní technika přitom může být zároveň jedním z nástrojů personální stabilizace. Práce s technologicky vyspělými systémy může být atraktivní jak pro současné vojáky, tak pro novou generaci uchazečů.
CV90 změní také taktiku sesednuté pěchoty
Generační posun se neomezí na osádku vozidla. CV90 změní i způsob, jakým bude mechanizovaná pěchota bojovat po sesednutí. Jedním z konkrétních příkladů je aktivní ochranný systém. Jeho úkolem je detekovat a ničit některé přilétající hrozby ještě před zásahem vozidla. Tím zvyšuje jeho ochranu, současně ale vytváří nové požadavky na součinnost s pěchotou. Vojáci se po opuštění vozidla nebudou moci pohybovat v jeho bezprostřední blízkosti stejným způsobem jako u současných BVP.
Jde o zdánlivý detail, který ale dobře ukazuje širší princip modernizace. Nová technologie nepřináší pouze schopnost navíc. Často zároveň mění pravidla, podle kterých jednotka dosud fungovala. Ještě zásadnější může být informační role CV90. Moderní senzory umožní získávat informace o protivníkovi na větší vzdálenosti a poskytovat je nejen vlastní osádce, ale i dalším prvkům sestavy. Vozidlo se tak posouvá od klasické kombinace transportního a palebného prostředku také do role senzoru a informačního uzlu. Na bojišti, kde stále více rozhoduje rychlost informačního cyklu, může být právě tato schopnost stejně důležitá jako samotná palebná síla.
Ukrajina je zkušenost, ne jediný model budoucí války
Debatu o těžkých pozemních silách v posledních letech výrazně ovlivňuje válka na Ukrajině. Rozšíření dronů a přesně naváděné munice znovu vyvolalo otázky o budoucnosti tanků a mechanizovaných jednotek. Miroslav Vybíhal však varuje před příliš jednoduchými závěry: „Nemám rád, když se všechno poměřuje výhradně válkou na Ukrajině. Ta sice ukázala význam dronů, ale neznamená to, že mechanizovaná pěchota nebo tanky ztrácejí svůj význam.“
Podle něj je mnohem důležitější sledovat princip, který současné konflikty potvrzují: žádná schopnost nefunguje sama. Tank potřebuje pěchotu, průzkum, ženijní podporu, protivzdušnou obranu a dělostřelectvo. Mechanizovaná pěchota potřebuje tanky a palebnou podporu. Všechny jednotky současně potřebují informace, logistiku a ochranu proti bezpilotním prostředkům. „Povahu moderního boje neurčuje jeden dominantní systém, ale efektivní souhra všech jeho prvků.“ Právě tato věta vystihuje filozofii, na které chce nový velitel výstavbu těžké brigády stavět.
Stejnou logiku uplatňuje při hodnocení tanků. Vybíhal s určitou nadsázkou odmítá tradiční označení tanku za „krále bojiště“ a historicky tuto pozici připisuje spíše dělostřelectvu. Tank ale podle něj zůstává nenahraditelnou kombinací palebné síly, ochrany a schopnosti působit v přímém kontaktu s protivníkem. Jeho význam neklesá. Mění se podmínky, za kterých musí být nasazen.
Dron není argument proti tanku
Podobný pohled platí pro bezpilotní prostředky. Jejich rychlý rozvoj neznamená konec těžkých obrněných platforem, ale vytváří další požadavek na jejich ochranu. Moderní vozidla mohou využívat prostředky elektronického boje, pasivní ochranu i aktivní ochranné systémy. Samotné vozidlo ale nemůže řešit celé spektrum hrozeb.
Ochrana těžkých jednotek proto musí být vrstvená. Vozidlo potřebuje podporu dalších senzorů, prostředků elektronického boje, protivzdušné obrany a efektorů schopných zasáhnout různé typy hrozeb. Právě zde se znovu vrací základní Vybíhalova teze: síla není v jednom systému, ale v jejich propojení. Pro 7. mechanizovanou brigádu je tato otázka zásadní i vzhledem k budoucímu přechodu na digitálně výrazně vyspělejší platformy. Čím větší schopnosti jednotka získá, tím více bude závislá na kvalitě informačního toku a vzájemné spolupráci jednotlivých prvků.
Těžká brigáda nebude hotová příjezdem posledního CV90
Výstavbu české těžké brigády proto nelze měřit pouze počtem dodaných tanků a bojových vozidel. Plukovník Vybíhal připomíná, že evropské armády se po několik desetiletí soustředily především na expediční operace. Tomu odpovídala struktura sil i investiční priority. Některé schopnosti nezbytné pro boj vysoké intenzity se postupně omezovaly – například protivzdušná obrana nebo samotné těžké pozemní síly. Jejich obnovení není otázkou jednoho akvizičního projektu.
Sedmá mechanizovaná brigáda bude potřebovat odpovídající logistiku, ženijní podporu, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, průzkum, spojení, zdravotnické zabezpečení i dostatečnou infrastrukturu. Výsledky současných investic se navíc neprojeví okamžitě. Plukovník Vybíhal upozorňuje, že rozhodnutí přijaté dnes může svou plnou schopnost přinést až za pět nebo šest let. Právě proto je období, do kterého nyní brigáda vstupuje, zásadní. Projekty připravované během předchozích let přecházejí ze smluv a harmonogramů do každodenní reality útvarů.
Kontinuita místo revoluce
Změna velitele proto neznamená změnu základního směru. Generál Mikula předal brigádu v okamžiku, kdy měla nastavené klíčové modernizační procesy. Jeho nástupce má výhodu, že je velmi dobře zná a u části z nich byl už v minulosti přímo přítomen. Plukovník Vybíhal tedy 7. mechanizovanou brigádu zná z pohledu praporu, brigádního štábu i vyššího řízení.
Právě tato kontinuita může být v období rozsáhlého přezbrojení jednou z významných výhod. Brigáda nepotřebuje znovu hledat směr. Potřebuje udržet tempo a převést již zahájené projekty do skutečných schopností. „Vidím celkový posun – posouváme se mentálně i technologicky,“ říká Vybíhal o vývoji armády během své služby.
V následujících letech bude muset 7. mechanizovaná brigáda zvládnout obojí současně. Technologická změna bude viditelná na první pohled. Leopardy a CV90 změní podobu parků techniky, dílen i výcvikových prostor. Ta složitější změna ale nebude stát v garážích. Odehraje se v hlavách vojáků a velitelů, ve způsobu práce se senzory a informacemi, v rychlosti rozhodování a v tom, zda se jednotlivé nové platformy podaří propojit do skutečně fungujícího bojového systému.
Právě podle toho se nakonec pozná, zda se podařilo modernizovat techniku, nebo skutečně vybudovat moderní těžkou brigádu.
Autor: kpt. Romana Spitzerová, článek zveřejněn na CZDEFENCE
